Art’s Birthday 2018 a šachta live

Srdečně zveme 17. ledna do kina Cineport v areálu Dolu Hlubina
v Ostravě na projekci nejstaršího němého filmu o Ostravě s živou hudbou Pavla Johana Johančíka (kytara, efekty) a Jiřího Macháčka (housle). Akce je součástí narozeninových oslav umění Art’s Birthday 2018, začne v 16 hodin a potrvá do 22 hodin a je pořádána Českým rozhlasem, stanicí Vltava.

K filmu Šachta pohřbených idejí:

Šachta pohřbených ideí (The Shaft of Burried Ideas, Československo, 1921) je celovečerní film inspirovaný sociálními nepokoji na Ostravsku s použitím veršů Petra Bezruče a odkazu Emila Zoly. Drama plné vášně, zrady, vraždy, sexuálního vydírání a sabotáže ve špinavé jámě dělnických bouří. „Film (Šachta pohřbených ideí) znamená novou epochu (…). Je to první pokus o český sociální film (…) luští ožehavé otázky dneška, otázky sociální a socializační. Na horké půdě Ostravska, v pekle jeho dolů, hutí a bání, v prostředí hornického živlu, v kraji Bezručově, odehrává se děj dramatu, havíři sami hrají pro film jak v masách, tak jednotlivě (…),“ píše dobový leták z roku 1922.

Film dokonce ve své době na čtyři měsíce zadržela cenzura, „…poněvadž předváděním tohoto snímku by mohl být ohrožen veřejný pokoj a řád. (…) …propaguje komunismus a mohl by působiti dojmem, že zločiny byly by něčím běžným…“ (Zdroj: dobový tisk a časopis Iluminace.) Večerník Rudého Práva z 22. října 1921 píše toto: „Onen film není naprosto nic radikálního, je to naopak sociálněpatriotický film, který svým závěrem působí spíše jako vtip.“

Synopse díla naznačuje: Život v nuzných koloniích. Bída, alkoholismus, promiskuita. Důlní katastrofy, vyděračství a intriky, uhlobaron Kohlman vs družstevník Oblomský. Ukázkový padouch, bývalý horník a špicl Macháček. A především unikátní záběry z předválečné Ostravy! Film byl cenzurou zakázán 8. října 1921, po střihové úpravě uveden 17. února 1922. Veškeré filmové materiály byly po léta považovány za ztracené. V druhé polovině 90. let byla náhodně objevena jedna z distribučních verzí
u soukromého majitele.

Martin Jiroušek