Ročník 1 / Číslo 1 | Vyšlo 22. února 2002
POEZIE

Petr Ševčík

dodekafonik poezie a teoretik milostného dopisu

Z člověka zůstává jenom esence - esence hudby, architektury a pak mimo jiné také slova. Slovo nejdokonaleji prostupuje tělo, cosi mnohdy těžce propustného, upadlého, co se otevírá teprve skrze živé slovo v myšlení.

O tom je především poezie ostravského básníka Petra Ševčíka. Mystika ničeho (viz Traktát o ničem), mystika (ne)dokonalého slova, básníka lexikologie a struktury (viz studie L´ART POUR L´ART). Totéž lze říci o jeho teorii milostného dopisu, autorově zásadní práci přeložené do mnoha jazyků celého světa.

Ševčík nemiluje tělem, obrazem těla, ale hlavně slovy (v milostném dopise), strukturou, lexikologií či gramatikou. Vtom získává jeho poezie jedinečnost. Ševčík je tak nahlížitel propasti myšlení skrze slovo. Kafka se svým úsporným slovníkem se tak stává jeho předchůdce. Proto autorův obdiv k životu slavného pražského spisovatele, ale především k dopisům jako jedinečným dokladům Kafkovy geniality.

K Ševčíkovu tvůrčímu záběru patří také vizuální a experimentální poezie, v níž vyhledává podoby jednoho významu v různých jazycích. Ševčík zkoušel takto psát v osmdesátých letech, ale tento způsob psaní vyústil v zatím uzavřenou kapitolu, protože v podobě slovníkových hesel dostává formu pevné struktury dané kořenem určitého slova. Obrátil se proto už tehdy k dvojjazyčným básním v angličtině a češtině, protože zjistil, že poezie nemůže mít a ani nemá pevný vizuální řád. (viz básně our beings are aj., oddíl Poetry)

Člověk, který léčí tělo, míří ke slovu jako živé, magické síle absolutní působnosti. Citlivost k esenci formální struktury slova tak ruší v Ševčíkově poezii uzavřenost (těla). Slovo samo se stává poezií, hláska, postavení slova, jestli je vlevo či vpravo, básnění v angličtině za pomocí slovníků, nepevné, ale prostupující se jazykové struktury znamenají totéž, co pro tradičního básníka jeho verš.

Ševčík je vyznavač nové citlivosti, nové věcnosti, je dodekafonik poezie. Ševčíkova poezie: návrat dynamiky nevědomé touhy k prostoupenosti těla nalézajícího se v upadlosti vystavené teroru sprostého konzumu a zmechanizované práce.


Jiří Macháček       



korespondence je naprosto nezbytná
nejen proto
že zpříjemňuje náš život
ale také proto
že dává morální význam lidské existenci

dopisování je láska bez konce
vize, zázraky, sny, iluminace
rudé nebe a kůže při milostném vztahu
střeva a vnitřnosti, oči zanícené láskou
fakta a vzpomínky a nebesa
která existují a jsou všude kolem nás
nic než nadějný kousek halucinace

to vše vstoupilo do mé duše



milostné dopisy
jichž se užívá
v intimním styku mají zvláštní
charakter
k napsání takového dopisu nestačí
pouhá znalost jazyka
je třeba si dokonale osvojit
specifickou terminologii a frazeologii
nutnou v těchto případech
formy milostných dopisů jsou velice
rozmanité podle stupně milostného vztahu
mezi pisatelem a
adresátem
z rozmanitosti těchto forem
jejichž počet lze donekonečna
rozšiřovat
je vidět že je možno
je tvořit podle vlastního
stylu a pro
vyjádření vlastních
citů

mail is quite necessary
not only because
makes our life pleasant
but also because it gives
a moral meaning to human existence

mail is endless love
visions, miracles, dreams, illumination
red sky, skin of amorous contact
the guts and innards, dusty love eyes
facts ond memories and heaven
which exists and is everywhere about us
nothing but a hopeful little bit of hallucination

all these entered my soul



les lettres ďamour
utilisées dans
la correspondance intime
ont un caracttére spécial
pour écrire de telles lettres il n´est pas
seulement utile de connaitre la langue
il y faut une maitrise parfaite
des terminologie et phrasélogie
indiopensables dans ces cas
les formes des lettres ďamour sont plutór nombreuses
selon les rapports amoureux
de qui écrit et qui recoit
á ce que l´on voit de la variété
des formes qui peuvent l´accroitre
indéfiniment
selon qu'on les veut accorder
soit a un style personnel
soit a ses propres sentiments

our beings are
to each other
as members of the
self-same body
since they are
created from the same
essence
  jsme
jako části
jednoho těla
neboť jsme
stvořeni ze stejné
podstaty

a letter without love
is like a bareen tree
  dopis bez lásky
je jako neplodný strom

the earth is breathing
and the cold has
lost its
poison
  zem dýchá
a zima
ztratila svůj
jed

básník slovníkových hesel


L´ART POUR L´ART

(etymologicko-sémantická studie)

formulace problému

Jisté prvky & jevy našeho kulturního světa implikujeme pod slovní označení umění. Prvky & jevy v tomto označení obsažené k nám přichází v procesu audiovizuální komunikace jazyka v různých podobách, v nichž prevalence přísluší již tradičně sufixálnímu formativu „ismus“ & vlivem anglosaské intervence na poli vědecké, ekonomické i estetické komunikace v současné době lexikální jednotce „art“.

Na následujících stranách je dána přednost jednotce „art“ vlivem směrů & tendencí v současném estetickém myšlení (estetickém v širším slova smyslu) & také pro jeho významovou jednoznačnost.

Sociální interakcí se lexikální jednotka stává pojmem s konkrétním obsahem & rozsahem daného obsahu a nabývá tím významový potenciál s filozofickými & estetickými kvalitami.

Zde je jednotka/pojem podrobena analýze formou zkoumání etymologické geneze & sémantického rozsahu metodou lexikální enumerace. Metoda umožňuje eliminovat psychologizující postoje, jež by výsledek zkoumání zkreslily ve smyslu antropocentrismu a zatížily tak silnými prvky subjektivismu & tím umožňuje vyhnout se postojovým soudům obsaženým v jednotlivých designátech implikovaných pod jednotku/pojem „art“.

Záměrem není postoj, názor subjektu nebo prostá logická tautologie. Jde o zkoumání jazykového aspektu jednotky, která svou sémantickou kvalitou stojí mimo ontologickou entitu člověka.

Zde je postupně odhalován elementárně platný princip ontologického vztahu mezi jednotkou/pojmem & jím označovaným objektem. Tedy nalezení krajních hranic sémantického rozsahu & princip, kterým je daný obsah rozšiřován, na základě čeho jsou k dané jednotce/pojmu prvky & jevy přiřazovány & co tedy lze označit danou jednotkou/pojmem. Ve zkratce řečeno - nalezení ontologické entity & jí příslušných relací.



never
jamais
nunca
mai
nunca
niciodata
niemals
nooit
aldrig
aldrig
aldri
nigdy
nikdy
nikad
soha
ei koskaan
hic
tidak
pernah
neniam
nikagda
pote
abadan
meolam lo
kenmohl
kesshite...nai
si...kamwe

from „International Poetry“



 people
    working
     towns
       townfolk
  country
        people
            folk
              men
density of population
     populous
      densely poepled
          peopled
            densely populated
    man-eater
        cannibal
    anthropofagy
      cannibalism
        ethnography
          folklore
              democracy
                government of the people
                  democratic rule
                humanity
              human race
          mankind
    devoid of life
        unpopulated
          deserted
                  lid
                    dělnický
                    městský
                    venkovský
                  lidé
          lidnatost
            hustota obyvatelstva
              lidnatý
                lidojed
                  kanibal
          lidojedství
            lidožroutství
              kanibalismus
                anthropofagie
                  lidopis
                    lidověda
                      folklor
          lidovláda
            demokracie
              lidství
                lidstvo
liduprázdný


slovní druh
         zásoba
slovo
         autosémantické
         plnovýznamové
         činnostní
         deminutivní
         zdrobnělé
         deminutivum
         gramatické
         synsémantické
         holé
         hybridní
         izolované
         jednoduché
         jednomorfémové
         lexikální
         modální
         nově utvořené
         neologismus
         odvozené
         onomatopoické
         zvukomalebné
         opačného významu
         antonymum
         polymorfémové
         pomocné
         řídící
         základní
         s alterací
         složené
         splynulé
         splynulina
         vypůjčené
         zkratkové
slovosled
         obrácený
    sousloví
spojení slov
         pevné
         ustálené
         volné
  part of speech
stock of words
word
autosemantic
lexical
full meaning
notional
action
diminutive
the diminutive
grammatical
synsemantic
bare
hybrid
isolated
simple
one-morhpeme
lexical
modal
neologism
derived
the derivative
onomatopoeic
antonym
polymorphemic
eventfulness
auxiliary
helping
headword
head-word
with alternation
compound
blend
portmanteau
loan-word
borrowing
clipped
clipping
word order
inverted
collocation
combination of words
fixed
free
set phrase

poetry

manifesto 1987

poesy
will lead to
where it wills
despite the poet
even if he tears
his verses in his
desperation
            básnictví
se ubírá
jak samo uzná za vhodné
bez ohledu na básníka
který ničí
své verše v
zoufalství

the nest of the blind
is made by poesy
            opuštěné všemi
má poesie v péči

the sense depends
upon the context or
upon the situation
when no circumstances
indicated
may mean anything
else
            o smyslu rozhoduje
souvislost nebo
situace
nejsou-li však souvislosti
vyjádřeny
může znamenat cokoli
jiného

be it what may, it is poem             ať je to cokoli, je to báseň
Poetry is A permanent phenomenon in human history it moulded its fundamental traits many millenia ago and they are of equal relevance today We human have been given the ability to know, the ability to reconstruct things or words and feelings, ideas long unsuspected from the weak reflex of the past there is no evolution in poetry it_s a walking in a circle only between idea and poetry it_s sure there is passion in language brevity it is the soul of poetry thousands years like this moments a lot of the magie lies silence!

Interpretace Kafky

Das nächste Dorf

Můj děda říkával: „Život je zatraceně krátký. Teď ve vzpomínce se mi zmenšil tak, že například jen stěží pochopím, jak se může mladý člověk bez obav odhodlat vyjet na koni do sousední vsi - zcela přehlížeje nešťastné náhody - vždyť ani doba šťastně ubíhajícího života na takovou jízdu při té dálce nestačí."

(1983, věnováno památce Otto Františka Bablera k nedožitým čtyřiaosmdesátinám)

Der Aufbruch

Poručil jsem vyvésti koně ze stáje. Sluha nerozuměl. Vydal jsem se do stáje sám, osedlal koně a usedl na něj. V dáli jsem uslyšel troubení, ptám se, co to znamená. Nic nevěděl a nic neslyšel. U brány mne zastavil a ptá se: „Kam jedeš, pane?“ „To nevím“, povídám, „jen pryč odtud, pryč odtud. Neustále pryč odtud, jen tak mohu dosáhnout svého cíle.“ „Ty tedy znáš svůj cíl?“ otázal se. „Ano“, odpovídám, „vždyť to říkám: ´Pryč-od-tud´, to je můj cíl.“ „Nemáš žádné zásoby jídla“, odvětil. „Nic nepotřebuji,“ pravím, „cesta je tak dlouhá, že pojdu hladem, pokud cestou nic nedostanu. Žádné zásoby mne spasit nemohou. Vždyť to je vskutku nesmírná cesta ke štěstí.“

poručil jsem
vyvésti koně ze stáje
sluha nerozumět
vydal jsem se do stáje sám
osedlal koně a usedl na něj
v dáli jsem uslyšel troubení
ptám se
co to znamená
nic nevěděl a nic neslyšel
u brány mne zastavil a ptá se
kam jedeš pane
to nevím
povídám
jen pryč odtud pryč odtud
neustále pryč odtud
jen tak mohu dosáhnout svého cíle
ty tedy znáš svůj cíl
otázal se
ano
odpovídám
vždyť to říkám
pryč od tud
to je můj cíl
nemáš žádné zásoby jídla
odvětil
nic nepotřebuji
pravím
cesta je tak dlouhá
že pojdu hladem
pokud cestou nic nedostanu
žádné zásoby mne spasit nemohou
vždyť to je vskutku
nesmírná cesta ke štěstí


Traktát o ničem

(fragmenty)

tractatio nihil
nihil est quod
nihil est dictum
quod non sit dictu
prius
ob eam rem nihil est toto
quod perstet in orbe
et nihil est in intellectu
quod non ante fuerit
in sensu
ergo
nihil probat
qui nimium probat
nihil est ab omni parte
beatum
nihil est annis velocius
quod nihil esse
nihildum
nulla reparabilis arte
nihil

I

první věty
nemají v úmyslu
hledat a otevírat nové perspektivy
problému
mají pouze seznámit uživatele s
tím nejdůležitějším bez čeho
je praktické zvládnutí nemyslitelné
jazyk formálně nerozlišuje nic
ve vztahu k přídavným jménům
a příslovcím
nic může být ve větě užito jak
ve vztahu k přídavným jménům
tak i k příslovcím
záleží pouze na tom k jakému
slovu se vztahuje
jemné významové rozdíly které
takto vznikají nemůžeme vyjádřit
proto musíme všechny tyto formy
vyjádřit jinak

II

nic obyčejně vyjadřuje možný stav
jako výsledek možného
dovršeného děje
může také značit možný děj
který je myšlen jako dovršený v minulosti
v jiných případech ponejvíce
vyjadřuje pravděpodobnost přítomného stavu
jako výsledek předpokládaného
minulého děje

III

v kontextu jazykové pospolitosti
může mít použitá věta více významů
obsahuje-li nic
všeobecně můžeme říci
že nic je polysémanticky důležitá jednotka
která vyjadřuje vztah mezi
slovesem a předmětem
který zdůrazňuje
neexistují však přesná pravidla
kterých slov a kdy se má
nebo musí použít

IV

výběr slov osvětluje sémantické
proměny pojmu a
způsob jeho označování
izolovaný pojem mimo kontext
označuje slovo
které je nositelem významu
který slovo od slova
dává proniknout mimo svět jazyka
kde oblastí zkoumání je nic

V

někdy však má výraz význam jiný
běží-li o větu beze smyslu
podržují si často obě slovesa
svůj lexikální význam
v jednotlivých případech rozhoduje
o smyslu výrazu
souvislost nebo situace
a to zvláště platí pro poesii
a poruchy myšlení
kde se také vyskytují i případy opačného druhu
a tak dále
běží zároveň o otázky týkající se slovesného
vidu
kterými lze diferencovat jednotlivá
noetická hlediska
možná za některých okolností
v nahodilém kontextu
pojmy i terminologie jsou
dosud velmi sporné

VI

osoba která neznamená nic
se vyjadřuje genitivem nebo
akuzativem ve tvaru užívaném pro dativ
nic je rodu mužského
znamená-li pokraj konec
bezpodstatnost ve významu začátek
se vyskytuje tehdy když je v protivě
ke slovu pokraj nebo konec
slova přejatá
vyskytují se u různých uživatelů v různém
mluvnickém rodu
v takovém případě kdokoli může
tato slova použít
k přerušení ticha nebo mlčení
šílené nic
ve světě mimo dosah zištnosti

VII

psát to
co nicméně není čteno
v tomto případě tomu tak je
i když nejde o to
pojmu porozumět ale
osvětlit jej
viz shora uvedené stránky nebo
stránky jakékoli knihy
ať už je text jakýkoli
význam modifikován není
a nic je pouhé klišé
věta: nepíšu vůbec nic
není signifikantní a udržitelná pro textovou
souvislost literárních snah
tedy lépe
být schopen psát o ničem
nic ve významu citoslovečném
je výrazem podráždění doprovázejícího
imperativ nebo otázku
důraznost se snadno sdružuje s představou
výbušnosti a omezení

VIII

celou noc strávit přemýšlením o ničem
cele se oddat ničemu
kondicionál
IX

nic přichází odněkud zdaleka
z neznámých míst
nic

ticho
zdá se že nelze říci víc
nesmysl
oč by tedy šlo
k tomuto omylu nutno ještě připojit
že taková metafysika je založena na domněnce
že nic
je pojmenování
které se užívá k označení nějaké věci
hodnoty či významu zvláště tajemného
ale také je ovlivněna takovými otázkami
jako jsou ty které se týkají propozic
a všeobecných pojmů reality
jejíž nesmyslnost
ačkoli méně zřetelná
není méně dokonalá
a nic jiného

epilog

poznávání se může zabývati ničím
jakožto svým předmětem
který hledí pochopiti bez ohledu na to
je-li nic skutečné nebo možné
co se týká předmětu poznávání
nejde o skutečnost
tedy o to
je-li nic skutečné nebo ne
nýbrž o to
že nic jest naším poznáváním vyhledáváno a
zkoumáno
takovým předmětem poznání může být vše
také to
co je neskutečné
ba i nemožné

prokázalo se
že nic je naprosto nezbytné
nejen že zpříjemňuje život
ale hlavně proto
že mu dává morální význam

1982-1983

poznámka: kompilace latinských citátů v úvodu, české znění:

zaobírati se ničím
není vůbec příčiny proč
nic nebylo řečeno
co by nebylo již řečeno
dříve
a proto nic není na celém světě
co by trvalo
a nic není v rozumu
co by nebylo bývalo dříve
ve smyslech
tedy
nic nedokazuje
kdo příliš dokazuje
nic není v každém směru
blaženo
nic není rychlejší než léta
která jsou ničím
dosud nic
žádným uměním nelze nahradit
nic

Básník Petr Ševčík, otec pěti dětí, lékař záchranné služby a vězeňský doktor svou poezii píše skoro třicet let. Původně patřil do okruhu autorů experimentální vizuální poezie (Karel Adamus, Jan Wojnar a další), alternativní odnoži literatury spojené s konceptuálním uměním; teoretik Jiří Valoch chápal Ševčíkovy básně jako výsledek „zkoumání vztahu mezi podobami stejného textu v různých jazycích“. Experimentální poezii psal hlavně anglicky, mimořádně česky. Básně mu vydávali i v překladech do portugalštiny, svahilštiny, francouzštiny, němčiny, polštiny, inuitštiny a řady dalších jazyků. Velký vliv na Petra Ševčíka mělo setkání s překladatelem Ottou Františkem Bablerem, který jako jeden z prvních převedl proslulou báseň „teorie milostných dopisů“ do němčiny. Od té doby se Ševčík začal orientovat na multilingvální převody. Báseň „teorie milostného dopisu“ vychází v zahraničí především skrze jeho neúnavnou korespondenci s lidmi celého světa - od Indie, Japonska, přes Evropu až ke Spojeným státům nebo zemím Jižní a Střední Ameriky (Teresinka Pereira). Nyní své básně otiskuje především v literárních sbornících v cizině, naposledy například v Číně (The Chinese Poetry International). Jeho poezie vycházela v časopisech Art/Life, jehož každé číslo představuje originální autorský kus, dále Alternative Magazin, Selected Writings, New Wave, La Urpila aj.). V českém okruhu na přelomu osmdesátých a devadesátých let vycházel v samizdatových časopisech Zenon a Beket. K jeho literárním počinům lze přičíst i bibliofilský soupis českých překladů díla Franze Kafky od roku 1924 do roku 1985. Sbírku poezie Petra Ševčíka připravuje k vydání ve Votobii Iva Málková z Ostravské univerzity.

| Obsah čísla | Titulní stránka čísla |


| email redakce: protimluv@seznam.cz | Naše bannery a ikonky | |
| webdesign © 2017 Jaroslav Němec |