Ročník 1 / Číslo 1 | Vyšlo 22. února 2002
HUDBA

Koncert pro zemřelou Manon


Janáčkova filharmonie spolupracuje se svým šéfdirigentem Christianem Armingem už šestým rokem. Houslový koncert Albana Berga, v němž jako sólistka vystoupila bulharská houslistka Mila Georgieva, Arming nastudovával s orchestrem poprvé. V Ostravě šéfuje posledním rokem a míří do švýcarského Luzernu. Muzikanti zahráli na koncertu pod jeho vedením nejprve krátkou předehru Z mrtvého domu Leoše Janáčka, po Bergově skladbě proslulou pátou symfonii Ludwiga van Beethovena.


ostravskou filharmonií jste uvedl řadu skladeb Leoše Janáčka, například Glagolskou mši. Jak se vám pracovalo na předehře k opeře Z mrtvého domu, kterou jste s ostravským orchestrem nahrál na kompaktní disk?


V základu je styl předehry Z mrtvého domu velmi podobný jiným Janáčkovým skladbám, které jsem už dirigoval. Skladatelovy orchestrální práce vyžadují po hráčích a orchestru vysoký stupeň technické způsobilosti. Nezáleží na tom, jestli je to Taras Bulba, Glagolská mše nebo několikaminutová předehra k opeře Z mrtvého domu. Měli jsme hodinovou zkoušku, protože technika na zvládnutí této skladby je skutečně velmi obtížná. Ale způsob orchestrace a barva jsou pro Janáčka typické.


Kterou skladbu jste vy sám osobně vnímal jako stěžejní opus večera filharmoniků?


Myslím, že prostřední skladbu v programu - houslový koncert Albana Berga. Tvořila pro mne skutečný střed. Začali jsme Z mrtvého domu Leoše Janáčka, pak Bergovým koncertem, který je v základu rekviem za zemřelou Manon Gropiovou, dcerou Almy Mahlerové a architekta Waltra Gropia. Vyznívá také jako rekviem za Albanem Bergem samotným, protože tento velice citlivý umělec po zkomponování díla zemřel. Beethovenova pátá skladatelovu ideu per aspera ad astra, tedy „drsnou cestou ke hvězdám“, tento v podstatě skličující pocit činí přístupným.


Myslíte si, že Beethovenova pátá nějak souvisí s Bergovým houslovým koncertem?


Samozřejmě, že ne kompoziční technikou a stylem. Ale snad zmíněnou idejí per aspera ad astra; může platit pro obě skladby, protože Bergův Houslový koncert nemá skličující, ale optimistický závěr. Najdete v něm poselství, že duše Manon někde existuje. A Bergova kompozice není jen o smrti. Autor komponoval hned v úvodní části v tempu vídeňského valčíku, tedy ve tříčtvrtečním taktu. Dedikace zemřelé Manon naznačuje pouze první plán, koncert není melancholický, objevuje se tu scherzando. Až dále ve skladbě lze nalézt výrazy tragédie, konce, nemoci.


Považujete Bergův houslový koncert za dílo dodekafonní nebo atonální?


Jedna skupina muzikologů tvrdí, že je to dílo dodekafonní a druhá že je atonální. Není to důležité. Skladba sice má dodekafonní řadu a strukturu, ale obsahuje také mnoho bitonálních partií, zní tu C dur a A dur ve stejném okamžiku. Ale je tu též mnoho atonálních partií, které zase mění sérii dvanácti tónů.


Ptal se Jiří Macháček       

| Obsah čísla | Titulní stránka čísla |


| email redakce: protimluv@seznam.cz | Naše bannery a ikonky | |
| webdesign © 2017 Jaroslav Němec |