Ročník 4 / Číslo 3-4 / Vyšlo 23. prosince 2005
ESEJ

JUBILEJNÍ PUBLIKACE

Odkaz v básních Óndry Lysohorského


Barda lašského lidu a jeho řeči vzpomínali u příležitosti stého jubilea Óndry Lysohorského - občanským jménem Erwina Goje (*6. 7. 1905 Frýdek +19. 12. 1989 Bratislava) také na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, který zde studoval slavistiku v létech 1928 - 1929. Ta byla považována za světovou metropoli svého oboru, stála i u vzniku laštiny a našemu rodákovi vytryskla přímo z duše v jeho verších, které vycházely v létech 1934 - 1945. Některé jeho sbírky nebyly vůbec vydány, přitom existují překlady jeho veršů do více než třiceti jazyků, včetně anglického. Autor byl dokonce nominován na Nobelovu cenu v roce 1970. A jak uvádí doc. PhDr. Jiří Marvan, PhD. - editor knížky Odkazy (vydala Filozofická fakulta UK v roce 2005), není pouhým symbolem, že jedním z posledních záblesků Lysohorského tvůrčí dráhy byla balada věnovaná studentu Filozofické fakulty Janu Palachovi a jeho zápalné oběti (+19. 1. 1969). Ve vydané sbírce najdeme verše dokonce ještě z let 1958 - 1976.

Máme v rukou půvabné dílko Poručénstvo - Odkaz, jehož české přetlumočení svěřil editor básnířce a překladatelce Zdence Bergrové (*1923), rovněž absolventce Filozofické fakulty a bez uzardění lze říci, že měl věru šťastnou ruku. Ta, která překládala zejména francouzské a ruské klasiky, sáhla po Lysohorského originálech s velkým zaujetím. Podařilo se jí nejen přetlumočit jeho verše, ale umožnit českému čtenáři zcela nový pohled, obnovit či rehabilitovat odkaz lašského básníka v době, kdy se rodí pojetí nové Evropy, chránící jazykové bohatství jednotlivých národů a zemí.

Sama překladatelka ve svém rozboru si klade otázku, zda je laština samostatný jazyk nebo nářečí? A odpovídá: "...že lašské nářečí zaniklo jako samostatný jazyk, není vina Československé republiky. Je to úkaz pomalu se rodící kulturní globality. Ještě tak před sto lety byly dialekty výrazné... Rozhlas nebylo možné zakládat hned v každém kraji a všechny dialekty zanikají právě vlivem rozhlasu a vinou jeho jazykových špatností, teď i vinou krvavé televize... Óndra Lysohorský si neuvědomil tento vývojový běh času..." Přesto je často překládán, jde o přitažlivou osobnost české literatury. Lašské nářečí povýšil svébytným pravopisem na samostatný jazyk a jak uvádí Zdena Bergrová, nepodařilo se mu to natrvalo, jako kdysi Puškinovi, Ševčenkovi či u nás Mistru Janu Husovi.

Ještě důležitou skutečnost je nutné v této souvislosti uvést. Óndra Lysohorský v období druhé světové války žil v Sovětském svazu, kde vyučoval v Moskvě a Taškentu. Odtud pochází také většina přeložených básní ve sbírce Odkaz. (z dalších míst jsou jednotlivě uvedeny ještě Samarkand a Buchara). Jedním z vynikajících překladatelů Lysohorského poesie je Boris Pasternak (1880 - 1960), žijící v Puškinově ulici v Taškentu. Jde vskutku o pozoruhodnou básnickou symboliku, i když vrcholem Pasternakova díla je lyrický román Doktor Živago, zobrazující lásku i násilí jako předobraz tragických společenských období. Jak ti dva si rozuměli!

Co táhlo hlavou básníkovi, jak bolavá byla jeho duše, když daleko od domova ve válečném roce 1942 píše:

Napíše cizinec do světa cizí řečí,
že poznal divný kraj, kde zhynul dávný národ,
protože nezdvih meč, který mu koval básník
z bolesti vzdorných předků v běhu staletí.
národ je vybitý, však básník žije,
příroda věčně zpívá jeho písně,
protože v jeho písních slyší vlastní hlas.

Editor, překladatelka (autorka českých parafrází) i její manžel akademický malíř Věroslav Bergr, autor citlivých, přímo něžných ilustrací na obálce, přivádějí lašského barda do našeho nového 21. století. Ať už čteme jeho baladu o plebiscitu, jeho hymnus k životu, píseň barové tanečnice, báseň o Hlučínu či chacharův song anebo zase o skonu F. X. Šaldy a upálení Jana Husa - všechny mají co říci dnešnímu čtenáři, občanu naší země, Světočechovi, jak s tímto pojmem dokáže zacházet Jiří Marvan, lingvista, pedagog, diplomat, který vyučoval na univerzitách všech kontinentů, což ovlivnilo jeho světonázor. Vždyť jemu patří mimořádné poděkování za to, že jeho péčí byly vydány Lysohorského sebrané spisy v němčině a předány autorovi rok před jeho skonem. Univerzitě Karlově velký dík za útlý svazek u příležitosti stých narozenin Óndry Lysohorského.


Miroslav Sígl       
člen Obce spisovatelů       

| Obsah čísla | Titulní stránka čísla |


| email redakce: protimluv@seznam.cz | Naše bannery a ikonky | |
| webdesign © 2017 Jaroslav Němec |