Ročník 4 / Číslo 3-4 / Vyšlo 23. prosince 2005
VÝTVARNÉ UMĚNÍ

Trojí čtení křižovatek Pavla Alberta


Mladý výtvarník Pavel Albert (*1976) z Brna v letošním roce absolvoval na Katedře výtvarné tvorby Ostravské univerzity v ateliéru grafiky Eduarda Ovčáčka, kde na sebe upozornil především svým cyklem nazvaným Křižovatky. Tato jeho diplomová práce pozitivně hodnocená teoretikem českého konceptu Jiřím Valochem tvoří tentokrát výtvarnou přílohu nového čísla Protimluvu. Protože se jedná o tři diptychy, každý je vytištěn po šedesáti kusech, a čtenář Protimluvu si tak může vybrat dokonce ze tří různých serigrafií.

Albertovi se základem a východiskem jeho práce stalo pravidelné cestování mezi Brnem a Ostravou. Jeho zájem se zaměřil pouze na jediný typ značek určující křížení silnic či ulic. Oslovilo ho, že přestože všechny tyto značky mají stejný smysl, kvůli různosti reálných situací, k nimž se vztahují, jsou pokaždé poněkud jiné, "i když je tvoří určitý geometrický znak, vzniknuvší z krátkých přímek, případně z oblouků v různých vzájemných kombinacích". První polovina diptychu vždy zaznamenává situace při cestě z Brna do Ostravy, druhá pak zaznamenává cestu zpáteční. "Tím se celý koncept logicky uzavírá a zároveň se obohacuje škála forem, které tvoří výslednou strukturu - neboť každý celek je uspořádán do jakési repetitivní struktury, začínající v souladu se směřováním celé cesty z Brna do Ostravy na zvolené automapě, tedy ve spodním řádku při čtení zleva do prava a po jednotlivých řádcích nahoru," vysvětluje.

Albert však, jak už jsme prozradili, je autorem tří diptychů různých typů záznamů stejných konkrétních situací, s nimiž se během cesty setkal. První diptych tvoří konkrétní podoby značek jednotlivých křižovatek vymezených plochami čtverce. Ve druhém pak představuje linie křižovatek získaných z automapy, a to opět ve stejném pořadí, jako byly zaznamenány značky. "Je to další formalizovaný vizuální jazyk, jazyk kartografických záznamů, map a plánů, sloužící také velice utilitární praxi - cestování, vyhovění lidské potřebě dostat se odněkud někam jinam. Protože jsem užíval jedinou mapu, získal jsem všechny záznamy této geometrie jednotlivých křižovatek v identickém měřítku - a délku jednotlivých linií jsem volil adekvátně tak, aby se zdůraznila spřízněnost se znakem." Třetí a závěrečný diptych tvoří geometrická kresba, kdy Albert zkoušel kreslit "zpaměti" křižovatky tak, jak si jejich formy byl schopen vyvolat. Ve svých pracích tak používá trojí vizuální výtvarný jazyk spjatý různou mírou formalizace mimouměleckými důvody.

Albert téma křižovatek zpracoval za pomoci grafických počítačových programů, ale pro finální podobu volil sítotisk, který podle něj dovoluje "přenést lapidární neosobní kresbu, situovanou na pomezí intuitivnějšího lineárního záznamu, např. grafické partitury, a čisté konceptuálně konstruktivní geometrie, do roviny grafického listu".

Samostatně zatím tento mladý výtvarník vystavoval převážně v Ostravě, se skupinou Ratata čuňata ve Frýdku-Místku v Galerii pod svícnem.


Jiří Macháček       

| Obsah čísla | Titulní stránka čísla |


| email redakce: protimluv@seznam.cz | Naše bannery a ikonky | |
| webdesign © 2017 Jaroslav Němec |