Ročník 4 / Číslo 3-4 / Vyšlo 23. prosince 2005
Severočeské okénko

Radek Fridrich


Vejškrabky ze Žibřida

Fany-šetřilka
(skutečná krušnohorská historka)

Seschlá sestřenice Fany žila osaměle ve starém domě. Topila shnilým dřevem, aby ušetřila, již kolikátou krušnohorskou zimu nekoupila uhlí. Krčila se v malé kuchyňce na štokrleti, bezzubými ústy žvýkala starý chléb, shnilé klacíky přidávala do kamínek. Oproti nuzotě kuchyňky byl v kontrastu postaven starosvětsky zařízený obývací pokoj. Atrapa červeného perského koberce byla přikryta dvojitou vrstvou igelitů, aby se nic neošlapalo.

Stará sedačka, též poigelitovaná, točící se lampa a televize. Svět Fany probíhal v přepínání - RTL, Screensport, Sat 1, BRD, ZDF, MTV. Velkými prosklenými dveřmi civěla na vzdálené satelitní programy, z tepla se dívala na zasklený studený svět. Aby dokonale slyšela, vyvedl jí její syn reproduktor do kuchyňky, byla spokojená, ušetřila a občas vykřikla: Das ist Schumacher!

Poznámky z baráčnické čtvrti

Domů se nedávno vrátil z dvacetiletého vězení vrah, který kdysi někoho zabil nožem a poté ho jak srnce rozporcoval ve vaně. Je zcela bezzubý. Když nepije pivo, dívá se z okna, pokuřuje a čučí na ulici. Hraje takovou hru s vajgly, cvrnká je sousedům mezi košťály a rajčata a čeká, jak zareagují. Sousedé to již vzdali, bojí se, mají z něho strach, je to pochopitelné. Bezzubý vrah si často pro sebe mumlá: "Šechno mě šeje, nejraši bych někoho podžíš." Zvláštní je, že se tomu nikdo nesměje, ačkoliv takových vět slyšel každý z nás v životě už bezpočet.

Tři videoklipy

Metropole
(Orbital)

ženaskoženoumodroukuklounahlavě:
rychlémíháníautsčervenýmirozsvícenýmisvětly
semafor:červenázelená:
odpadky:poházené panenky:odpadky:poházené panenky

smutnéočiženyskoženoumodroukuklounahlavě
předvýlohougolfovémíčkyažlutýpraporek:
červenákoncovásvětlakamionů:
lucerna:zeďsprorůstajícírostlinou:kouřícížebrák:fastfood

ženavkoženémodrékuklesedívánarozsvícenételevizníobrazovky:
nápismonsterexist:mříže:rozsvícené:lampypodélsilnice:uhánějícíauta...

Tikot bílých budíků
(Chemical Brothers, kaleidoskop)

Bubnující muž - Ženy s budíky - Tančí - Vějíře v rukách - Žena vstává - Protahuje se před zrcadlem - Cvičí v bíle zářivých trenýrkách - Hvězdice červených třpytivých halenek - Na střeše tančí - Prší - Běží - Eskalátory zastaveny - Rezavý chlapecký účes ženy - Časopis Bazar - Kroutí se - Rychlý pohyb rukou - Před budovou soudu - Velké hlavy - Parfémy - Rtěnky - Šampony - Žena ustupuje k paravánu - tikot (imprese)




V dálce výškové budovy
(Roni Size)

Tramvaj, muž s černým kufříkem, zmuchlané bankovky, pohled na ulice ze shora, telefonující muž, hodinky-stříbrné, trhavá tramvaj, sem a tam, padající kočárek na bok, stanice metra - St. Andrew, černoch držící basketbalový míč, má červené tílko s číslem 12, dva jdoucí Japonci, ten starší má brýle, tři muži se honí, běží rychle za roh, step, bílá televize vyhozená z okna, na mostě stojí muž, kolem jde policista, z černého auta vylézá nějaký zdredovaný týpek, v dálce výškové budovy, letí letadlo na městem, letiště; nápis Zóna A,chlapík s čepicí na hlavě vychází z letištní haly, kočárek i televize dopadly






Radek Fridrich (* 1968), básník, prozaik, překladatel, výtvarník, editor, vysokoškolský pedagog. Překlady z němčiny časopisecky publikoval např. v Obratníku, Welesu, Hostu. Vlastní poezii zejména v Obratníku, Welesu, Tvaru, Hostu, Psím vínu aj. Je zastoupen ve sbornících Almanach Pant (1996), Cesty šírání (1996) a Od břehů k horám (2000). Z básnických sbírek: V zahradě Bredovských (1999), Řeč mrtvejch / Die Totenrede (2001), Erzherz (2002), Molchloch (2004) ad.

| Obsah čísla | Titulní stránka čísla |


| email redakce: protimluv@seznam.cz | Naše bannery a ikonky | |
| webdesign © 2017 Jaroslav Němec |