Ročník 1 / Číslo 2 | Vyšlo 10. května 2002
STUDIE

Kašpar Motěšický


Modlitba právě věřícího křesťana zůstávajícího v krajině modlářské

Ach Bože k jakýms mě časům dochovati ráčil! Běda mně že pohostinu býti musím v království Antikrista, a přebývati v salaších modlářů. Dlouho, dlouho bydlí duše má mezi těmi kteříž nenávidí Slova tvého, a milují lež, a k cizím bohům chvátají. Nálezky lidské se vší pilnosti zachovávají, ustanovení Syna zatracení vší moci zastávají, učení pak Spasitele našeho Jezu Krista potupují, jemu se rouhají a ty kteříž ho vyznávati chtějí, na nejvýš trápí a sužují, a k svému zatratitedlnému modlářství nutí. Ach což sobě počiti mám? já výmyslků jejich nenávidím, Zákon pak tvůj miluji. Ó jak sladké jsou dásním mým výmluvnosti tvé? jsou nad med ustům mým. Slovo tvé jest radost a potěšení srdce mého, a za lepší sobě pokládám Zákon tvůj nežli na tisíce stříbra a zlata. Obydlí domu tvého také miluji, a touží duše má po syncích tvých. Ale kde je najdu? Není Proroka, a drahá jest řeč Hospodinova u nás. Strážní naši jsou slepí, všickni napořád nic neznají, všickni jsou psi němí, aniž mohou štěkati, jsou ospalci, leží, milujíce dřímotu; nadto jsou psi obžer-ní nevědí kdy jsou sytí, pročež sami se pasou, neumějí učiti, všickni k cestám svým patří, jeden každý k zisku svému po své straně. Slovo tvé mají v posměchu, a nemají libosti v něm. Oni řvou v příbytcích tvých, stavějí v nich bohy své, a poškvrňují příbytek jména tvého. Maje kázati slovo tvé, káží tlachy a učení ďábelské, natahují Zákona, uvodí sekty zatracení, i toho Pána kterýž je vykoupil zapírajíce, a mnozí následují jejich zahynutí, a tovaryší se s modlami. Svatosti Těla a Krve Syna tvého Pána našeho Ježíše Krista z té duše rád bych podle nařízení jeho požíval, ale není žádného kdo by ji tak podával. Děti prosí za chléb, ale není žádného kdo by lámal jim. Zrušili Zákon Syna tvého, napoj duše lidu tvému odjavše. Ach kdež nešťastný člověk ji dojiti mám? Odpusť mi Pane, odpusť mi, že tak dlouho bydlím mezi modláří, bez Slova tvého čistého poslouchání, a Večeře Syna tvého řádného užívání. Poněvadž pak já i v krajině modlářské nezapomínám se na Slovo tvé, a kdy jen mohu postavuji se při Oltáři tvém Hospodine, a již jednou naklonil sem srdce své k vykonávání ustanovení tvých ustavičně, až i do konce; protož popatřiž na mě, a smiluj se nade mnou, podle práva těch kteříž milují jméno tvé. Zachovej mě v poznalé pravdě až do konce, a nedej mi v víře zhynouti. Zdržuj kroky mé na cestách svých, aby se neuchylovaly nohy mé. Prokaž milosrdenství své, naději majících ochránce, před těmi kteříž povstávají proti pravici tvé. Ostříhej mě jako zřítedlnice oka, v stínu křídel tvých skrej mě. Vytrhni mně z nepřátel mých, nebo u tebe samého se skrývám, a přívětivosti svou jako štítem vůkol zastři mě. Nedej bezbožníkům čehož žádostiví jsou, an i předsevzetí jejich zlého jim vykonati dopusť. A poněvadž nechce se duši mé zde mezi nenávistníky Slova tvého déle živu býti, zvolil sem sobě raději seděti u prahu domu Boha svého, nežli přebývati v stáncích bezbožníků, protož ty sám jako někdy onoho pobožného Lota s domácími jeho skrze tvé sv. Anjely z Sodomy vyveď mě, před nepřátely jako onoho Petra Apoštola bezpečně proved mě, a do některého evanjelistského Segor šťastně přiveď mě; kdež bych svobodně a směle jméno tvé vyznával, službám tvým obcoval, a s jinými domácími víry do domu tvého s plesáním se ubíral, a okrasu tvou spatřoval. Vzbuď mi také tam dobré lidi, kteří by mi přáli, nebo, ty sám v ruce máš srdce všech lidí, a kamžkoli chceš nakloňuješ je. A když mě chceš na světě míti, uděl mi také tam tělesné živnůstky, kterouž si všem bojícím se jména tvého zaslíbil řka: „Hledejte nejprve království Božího a spravedlnosti jeho, a jiné vše bude vám přidáno.“ Vyslyšiž Hospodine a smiluj se nade mnou Hospodine budiž můj spomocník. V tebeť Hospodine doufám, nedejž mi zahanbenému býti na věky, pro spravedlnost svou vysvoboď mě. Budiž milosrdenství tvé nade mnou, jakož mám naději v tobě, amen.


Modlitba kupce neb handlíře

Ó Bože můj kteryžs mě k handlířskemu a kupeckemu obchodu povolal, poníženě tě prosím račiž mi pomoci, abych se v tomto mém obchodu tebe bál, v něm žádného neoklamával, ale v kupovaní i prodávání spravedlivě se choval. Uchovej mě milostivý Bože, abych bližnímu svému zúmyslné křivdy nečinil a neškodil, ani statku svého lichvou a nadsazováním jemu větší ceny nerozhojňoval, a potom zbohatna vysokomyslný nebyl, ale což já chci aby mi činili lidé, to též já činil jim. Uchovej mě také od zlořečeného lakomství a žádosti peněz, ať časných věcí, více nežli tebe, kterýž jsi mé největší zboží, nemiluji a skrze neslušné a nenáležité prostředky zbohatnouti nežádám, tak abych neupadl do pokušení a v osidlo, a v žádosti mnohé nerozumné a škodlivé kteréž pohřížují lidi v zahynutí a zatracení. Dej mi na tom, což z tvého požehnaní mám, přestávati, a přítomného statečku dobře ke cti a chvále tvé, i k napomožení mého bližního, uživati. Řeď mě svým sv. Duchem, ať sobě především poklady v nebi shromažďuji, a nejprve království tvého, a spravedlnosti tvé hledám, abych neměl nedostatku v ničem dobrém v Kristu Ježíši Pánu našem.


Písnička tužebná v melancholí a zármutku postaveného křesťana

1
Komu Pan Bůh veselého,
ducha ráčil popříti,
že netrápí srdce svého,
než můž vždy vesel býti,
ten převeliké milosti,
dosáhl od Boha svého,
načež i já v své žalosti,
zpomínám dne každého.

2
Srdce mé někdy radosti,
též naplněno bylo,
nyní plné jest žalosti,
a veselí pozbylo,
zármutkem sem obklíčený,
nevím nic o radosti,
neučiní-li Bůh změny,
musím zhynut tesknosti.

3
Chodím v smutku dne každého,
a usvadlo srdce mé,
a od hlasu lkaní mého,
přischly kosti k kůži mé,
takže sem i chleba svého,
jísti již zapomenul,
tebe prosím Boha svého,
by mě k sobě přivinul.

4
Sen od očí mých odchází,
trápí mě má myšlení,
až i na zdraví mi zchází,
pro tesknost a kvílení,
zachvátil mě jsi čas nyní,
jehož sem se nenadál,
aby můj Bůh bez prodlení,
svou milost mi zase dal.

5
Neopouštějž mě Bože můj,
v mé nynější úzkosti,
a ode mě se nevzdaluj,
než potěš mě v rychlosti,
přispějž k mému spomožení,
v tomto nebezpečenství,
a vytrhni mě z soužení,
pro své milosrdenství.

6
Ó má duše upokoj se,
přestaň víc nařikati,
a Bohu svému dověř se,
a hleď v něho doufati,
on věřícího žádného,
nikdy jest neopustil,
protož povinnost každého,
aby se na něj spustil.

7
Věřím že i mě Bože můj,
neopustíš v uzkosti,
ukážeš mi oblíčej svůj,
sprostíš zdejší těžkosti,
ach Bože pro Syna svého,
račiž to učiniti,
tak abych času každého,
mohl tě velebiti.


POZNÁMKA O TRANSKRIPCI

Při přepisu textů postupujeme podle pravidel stanovených pro vydávání památek barokního období J. Vintrem. Neupravujeme původní souhláskové skupiny (usvadlo, zatratitedlnému), ponecháváme také podoby předpon s-, z- a předložek s, z. Až na několik ojedinělých zásahů uchováváme v původním rozsahu interpunkci, která se na rozdíl od novočeských pravidel řídí pravidly rytmicko-eufonickými.

V originálním tisku je nedůsledně označována kvantita - u většiny samohláskových grafémů se vyskytuje zřídka a v podstatě nahodile. Výjimku představuje grafém j označující v bratrském pravopisu dlouhé í, který je kladen pravidelně. Proto se v případě přepisu krátkého i a dlouhého í - které jsou označovány grafémy i, j - řídíme jejich distribucí v textu a uchováváme ty odchylky od novočeského stavu, které se vyskytovaly ve starších vývojových fázích češtiny (uzkosti; počiti, dojiti; uživati, nařikati; líbosti, oblíčej, blížnímu; modlaří). V ostatních případech délku doplňujeme, popř. odstraňujeme, a to podle novočeského stavu. Ve shodě se současnými pravidly upravujeme užívání velkých písmen (s výjimkou výrazů náboženské úcty: Bůh, Boží, Anjel, Oltář, popř. výrazů majících alegorický charakter: Krev, Víno, Večeře).

Pavel Kosek

| Obsah čísla | Titulní stránka čísla |


| email redakce: protimluv@seznam.cz | Naše bannery a ikonky | |
| webdesign © 2017 Jaroslav Němec |