Ročník 1 / Číslo 2 | Vyšlo 10. května 2002
POEZIE / UMĚNÍ

Jakub Chrobák

Básně


Kus vody
chlad loňské zimy
petrolej v lampě:

po kouskách slyšet větu.

Neslyšnou zpověď listoví,
co zetlí na troud okrový.

CO JEŠTĚ NEZNÁM

Takový studený zvuk
jako když na Samotě
neznámý bere za kliku
mě vylekal A budu

jak loďka z borové kůry
co ucítila splávek
Jak chlapec, co jí věří

Dokud ten zvuk nenajdu.

Až dopiju a zaplatím
Sám vyjdu do Temnice
Pošeptají mi stromy
Od jara celé obživlé:

Někdy se utiš
klekni si a pros
Něco se pohne listím v trávě
Možná to bude Tvoje duše
a nebo malý, černý kos.


Helena Hantkeová

Kresby


NĚCO Ml CHYBÍ

Opilý chlap Zardoušený pláč
Nádraží kde každých pět minut
Jezdí vlak

Duša moja...

A křik Okradený smích
Skrz zamlžené brýle oken
Padá sníh

Duša tvoja.

Třetí nástupiště Poslední vagon
Špinavou nocí jak pouliční kočka
vleče se strach

BÁSEŇ PRO LEDEN

Rozmlátíš bělobu,
do tváře ji vmeteš
potom klid.

A leštíš
křišťálovou kouli
(já oči koulím):
zelený šerosvit.

Ticho je za řekou
Když proudem vody
Hučí splav

Ticho je po klekání
Když s pytlem v ruce
Obchází hnusný chlap

Pláč:
ryba na splavu
a dětský strach.

| Obsah čísla | Titulní stránka čísla |


| email redakce: protimluv@seznam.cz | Naše bannery a ikonky | |
| webdesign © 2017 Jaroslav Němec |