Ročník 1 / Číslo 2 | Vyšlo 10. května 2002
ROZHOVOR

Přeměnou katedry v institut skončí žabomyší války


Když jsem formuloval otázky pro Protimluv v souvislosti s působením ostravské katedry výtvarné tvorby, která před nedávném uspořádala velkou výstavu k deseti letům svého trvání v Domě umění v Ostravě, tak probíhala zrovna akreditace kvůli její přeměně v Institut výtvarných umění.

Některé otázky se tak spíš týkají situace, která zrovna skončila. Anketa přesto otevírá určité pohledy, jimiž se do budoucna bude muset nový Insititut výtvarných umění zabývat: přeměna institutu v samostatnou Fakultu výtvarných umění, či otázka stále nedořešené a politiky odkládané Městské galerie v Ostravě. Chceme-li Ostravu srovnávat s městy jako třeba Brno, Olomouc, Opava nebo aspoň Jihlava, pak se nic srovnávat nedá. Městská galerie prostě v Ostravě není.

Odpovědí se chopili Eduard Halberštát (vedoucí katedry a ateliéru kresby), Eduard Ovčáček (ateliér volné a užité grafiky) a Petr Lysáček (ateliér intermediálních forem).

Už deset let existuje na Ostravské univerzitě katedra výtvarné tvorby, která od počátku své existence usiluje o samostatnost vůči pedagogické fakultě. Proč se to doposud nestalo, když uměleckopedagogická katedra téže fakulty (pro hudebníky) se před nedávnem transformovala na samostatný Institut pro umělecká studia, nebo na Slezské univerzitě působí již déle rovněž samostatný Institut tvůrčí fotografie? V katalogu k výstavě 10 let KVT jeden ze zakladatelů - děkan Zbyněk Janáček - vzpomíná na rozkol pedagogů s učiteli katedry výtvarné výchovy. Proč doposud nenastal definitivní rozkol studentů s pedagogy katedry výtvarné výchovy?

Halberštát: Katedra výtvarné tvorby na rozdíl od katedry hudební, která existovala již dávno před rokem 1989, je katedra velice mladá. Její začátky se datují rokem 1992. Nová akreditace na Institut výtvarných umění byla schválena předminulý týden, což je veliký úspěch a ocenění práce učitelů, studentů a dalších pracovníků univerzity. Katedra musela prokázat životaschopnost, postupně zlepšovat podmínky a přesvědčit o oprávněnosti požadavku jednooborového studia. Evoluční proces se nezastavil, dosavadní zkušenosti a výsledky však garantují další pozitivní rozvoj.

Ovčáček: Desetiletá anabáze KVT se v tomto měsíci završila a dospěla definitivně ke schválení akreditace jednooborového studia, které bude již v příštím školním roce provozováno pravděpodobně pod novou firmou: Institutu výtvarných umění v rámci Ostravské univerzity. Předpokládám, že dlouhodobé žabomyší války mezi KVV a KVT skončí a náš nový institut nastoupí další cestu ke zkvalitnění uměleckého a pedagogického servisu pro studenty. Posléze v co nejkratší době musí završit svoji anabázi zřízením Fakulty výtvarných umění při Ostravské univerzitě. To je prognóza a nezbytná nutnost pro další rozvoj Ostravské univerzity, která musí v co největší možné míře vytvářet předpoklady pro zkvalitnění humanitního a kulturního prostředí Ostravy. Jeden z nezanedbatelných aspektů je stav výtvarné a hmotné kultury ve městě. Vrcholné orgány městské správy Ostravy zatím dluží zásadní pomoc sféře výtvarného umění a výtvarné kultuře. Ostatní obory umění (divadla, filharmonie) jsou poměrně slušně finančně a hmotně saturovány. Široká a smysluplná diskuse na toto téma by se měla uskutečnit ve všech médiích, a to ještě před volbami. Témata: zřízení Městské galerie - „Kunsthale“, činnost kulturních komisí, výtvarné soutěže, grantová politika atd., to je jen několik námětů k diskusi a zásadnímu řešení!

Lysáček: Ostravská univerzita je jako velká firma se svými vnitřními nevyslovenými (ale) zákony. Musíš mít svého týpka, ty musíš být týpkem pro ně. Pak je tu ještě nadfirma. Všichni pracujeme skvěle. Kolos má svůj rytmus. Chceš mít svůj píseček? Tak si ho zařiď. A je jedno, jestli seš fyzik, nebo zifyk, všechny naše obory jsou přece tak důležité. Instituty jsou fajn. Práce v nich je smysluplnější jak pro studenty, tak pedagogy. Akorát to víc musí fungovat finančně. Zapomeň na emoce.

Rozkol mezi pedagogy KVV a KVT? Nepodstatné. Pseudoproblém. Je relativní rozdělovat nás mistry na lepší - horší a starší - mladší. Víš, jak je příjemné pobírat měsíčně výplatu? To je víc než výstavka v NG. Tam mohu tak akorát něco zapůjčit a ještě to zaplatit.

A studenti? Že by tu byli od nastolování rozkolů? Potenciálně by se mohli postavit třeba i proti mně. Máš i ty jistotu toho, že to, čemu se věnuješ, je smysluplné? Jsou dospělí a musí vědět, co chtějí. Město, ve kterém žijeme, se jmenuje Ostrava, já učím a oni studují na Ostravské univerzitě.

Studenti KVT musí souběžně studovat stejné výtvarné disciplíny na katedře výtvarné výchovy, přičemž tyto předměty nejsou průpravou k pedagogické činnosti, ale de facto jejich další volnou tvorbou. Jsou tak o obtížné situaci, protože je na nich požadována dvojí práce, studenti ateliéru malby musí absolvovat předmět malby na katedře výtvarné výchovy a výuka nemá charakter přípravy pro učitelskou praxi. Jaký je důvod, že tato svým způsobem absurdita, platila na katedře celých deset let?

Halberštát: Dvouoborové studium bylo takto koncipováno. Problémem byla z časového hlediska vzdálenost jednotlivých pracovišť.

Ovčáček: Zřízením Institutu výtvarných umění (tj. jednooborového studia) se vyřeší a časem zaniknou i problémy a nedostatky dvouoborového studia spojeného s KVV. Studenti přijatí v minulých letech budou muset „formuli“ dvouoborového studia ještě dokončit. Duplicita výuky KVV a KVT by měla během dvou, tří let zmizet.

Lysáček: Opakoval bych to, co jsem řekl v odpovědi na 1. otázku. Je to ta pasáž o výplatě. Na školách bývají kabinety dobře zašité, obzvlášť když se jedná o budovy z minulých století. To na člověka tak zničehonic padne takový zvláštní majestát... a už seš majestátem. Ve skutečnosti nemáš nic, ale je ti to pocit „jak sviňa“. Teď mluvím o stavu ducha profesionálního vysokoškolského pedagoga, povýšeného nad výplatu. Ale takového neznám. Sázím 1:10, že je to tou výplatou.

Počet studentů se zvýšil, jak se tento jev odráží po profesní stránce a počtu nových lidí, kteří učí na KVT?

Halberštát: Postupně se tato záležitost řeší, s ohledem na současnou situaci a možnosti univerzity.

Ovčáček: Je faktem, že se počet studentů rok od roku zvyšuje. Adekvátně k tomu by se měl rozšiřovat i pedagogický sbor. Institut výtvarných umění by měl nabídnou více míst pro studium, aleje třeba i bezpodmínečně rozšířit sbor pedagogů o nové kvalitní osobnosti. Zatím se tak neděje. Nejsou finanční prostředky na mzdy a řešení je v rukou Ministerstva školství a vlády ČR.

Lysáček: Konečně normálnější a nadčasová otázka. Každý z nás na KVT má jasno co a jak studentům nabídnout. Pro mne to slovo nabídnout má význam i z toho důvodu, že záleží na studentovi, jestli nabídku přijme, nebo ne. No jasně, já nejsem nenahraditelný, ale taky nejsem zabezpečovací úřad. A když někdo u mě v ateliéru jen sedí v koutě, je to jeho věc, respektive jeho čas. Na tom se se všemi domlouvám v momentě, kdy je přijímám. Pak začíná diskuze. K tomu nepotřebuji druhý barák, sedíme u stolu. Je mi jedno, jestli realizuje své nápady pod topením, nebo v egyptském veletržáku. Letos jsem uvažoval dokonce o přijetí všech (10 lidí - předtím jsem přijímal maximálně 4 do ročníku). Je to Beuysův přístup, ale vyžaduje od studenta jasné vědomí a důvod studovat. Takoví tu ještě nejsou, takže jsem vyměkl. Ale na rozdíl od ostatních oborů, kde pracují s jasným mediem, nejsem závislý na metrech čtverečních podlahy. Taky nepotřebuji asistenta. Všichni jsme si asistenty. Já dokonce s přívlastkem odborný. Jinou věcí je vznik nových oborů. Ale jejich smysl a přítomnost na škole souvisí s počtem studentů jen okrajově. Pořád mě tlačíš k odhalení ideálního stavu versus realitě. Odpověď ukončím jednoduše. Teď zrovna frčí hokej, tečku si dosaď sám.

KVT získala novou budovu, což je samozřejmě velký úspěch. Má sice dostačující prostory, ale je v současnosti dostačující i vybavení jednotlivých ateliérů?

Halberštát: Využíváme stávající možnosti, především pomocí různých grantů. Z dřívějška připomínám např. špičkové vybavení grafické dílny, v letošním roce fotolaboratoře a zakoupení nových malířských stojanů, rámů NIELSEN aj. V zimním semestru letošního roku přibudou další ateliéry a učebny v uvolněném pravém křídle budovy rekonstruovaném na náklady Ostravské univerzity.

Ovčáček: Prostory v nové budově jsou dostačující. Dokončuje se adaptace druhého traktu budovy a přibudou nové ateliéry a učebny. Do budoucna se uvažuje o akreditaci dalších oborů a rozšíření oborů stávajících je na spadnutí. O tom budeme veřejnost a uchazeče o studium včas informovat. Vybavení ateliérů se realizuje na základě přímých investic Ostravské univerzity, značná část vybavení je pokryta různými granty a sponzorsky. Úroveň vybavení je postačující až dobrá, ale vývoj techniky, technologie a materiálů jde dopředu. I my musíme přemýšlet o inovacích a nových technologiích, přístrojích, materiálech atd.

Lysáček: To je otázka, jak u výslechu. Ve školství a potažmo v kultuře bobky nejsou. Sponzora zajímá Enge, za což mu nechá vytetovat na jeho čelo své logo. Ty dvě společenské oblasti peníze jen polykají, návratnost vzdálená a nejasná. Aspoň tak to tvrdí liberálně konzervativní postkomoušský klerikál taťka Václav. Jedinou cestou k penězům jsou granty. Jak úžasné a konstruktivní. Na školu tě pozvou, abys učil. Ale musíš si na to sehnat peníze. No, logicky jsem tomu totiž nejblíž. Když se ti povede grant sehnat, seš dobrý. Celý rituál ale nemá nic společného s tím, proč tě chtěli na škole mít. Placeni jsme za učení. Škola využije tvé jméno s titulem (samozřejmě) k získání peněz a argumentuje tím, že to jinak nejde. Ta suma může být až 3 miliony. Odměnou je argument, že můžeš učit. Myslím, že 3000 korun maximálně osobního k tomu. No, za to by MK úředník nehnul ani posledním článkem malíčku, nemluvě o provizích v soukromých firmách. A když nejseš alespoň docentem, tak si u grantové komise neškrtneš. A tím nejsem. Můj ateliér tedy není vybaven. Tak to je všechno. Co se týče baráku, ten je opravdu skvělý. Je velká klika, že starostka je ambiciózní a chce mít v obvodě Mariánek vysokou školu. Nic víc za tím nehledej, ale i tohle je fajn.

Na výstavě 10 let KVT byly představeny vedle sebe diplomové práce, ale také díla současných studentů. Pomineme-li výrazné absolventy školy, jsou výtvory současných studentů srovnatelné s tím, co dělají studenti vysokých výtvarných skol v Praze a Brně? První absolventi se výrazně profilovali, ale ti následující nikoliv, chybí tedy mezi studenty osobnosti a talenty?

Halberštát: Mnozí absolventi katedry výtvarné tvorby (KAMERA SKURA, VY 3 a další) se prosadili již v širším kontextu české výtvarné scény v rámci různých výstav a přehlídek doma i v zahraničí. Úroveň studentů i přes rozdílnost rozsahu studia na vysokých výtvarných školách v Praze a Brně je srovnatelná. Někteří z nich později po úspěšně vykonaných talentových zkouškách přestoupili na AVU, VŠUP a FaVU.

Ovčáček: Výstava 10 let KVT prezentovala jen zlomek z výsledků desetileté činnosti KVT. Výsledky jsou zcela srovnatelné se školami uměleckého zaměření v Praze (AVU, VŠUP), v Brně (FaVU), Ústí nad Labem (Institut umění), Plzni, Olomouci a podobně. Domnívám se, že exponáty absolventů měly být prezentovány na zvláštní, samostatné výstavě, a to v plné šíři a ne jen fragmentárně a nahodile, jak tomu bylo na výstavě 10 let KVT. Mnozí z absolventů se již s úspěchem prosadili nejen v profesionálním provozu českého umění u nás, ale i v zahraničí.

Lysáček: Používáš množné číslo. Řekl bych, že stačí osobnost a talent. Nějací tam jsou. Představ si situaci, že by se talenty přemnožili. No, to by musel hejtman s radními dát na stavbu hned dvou domů umění a to vidím víc než růžově. Co se týče srovnání s ostatními školami. Co chceš srovnávat? Ti, co do nich chodí a touží po tom, se už dávno srovnali sami.

Mají studenti KVT dostatek možností stáží a jak je využívají? Jaká je konkrétní spolupráce s jinými výtvarnými školami, a to u nás a v zahraničí, co se týče například výměnných studijních pobytů apod. ?

Halberštát: Možnosti stáží je celá řada a záleží jen na zájmu studentů a jazykové vybavenosti. Dvě posluchačky se zúčastnily pobytu na výtvarném institutu v Calgary, další studenti v USA, Irsku, Anglii, Polsku, Německu, Francii, Slovensku, etc. Spolupracujeme s AVU, VŠUP, FaVU, Vysokou školou výtvarných umění v Bratislavě, Fakultou umění v Banské Bystrici a Instytutem Sztuki Universytetu Katowice a Cieszynie aj. Katedra výtvarné tvorby uskutečnila již pět ročníků mezinárodních workshopů serigrafie a vydala obsáhlý katalog ČESKÁ SERIGRAFIE. Po výměnných plenérových setkáních českých a polských studentů se připravuje na červen 2002 společná výstava v Nové síni Galerie výtvarných umění v Ostravě.

Ovčáček: Naši studenti mají srovnatelný přístup k odborným stážím, studiu a k výměnným studijním pobytům v zahraničí i u nás jako studenti na jiných školách uměleckého zaměření. Musí ovšem iniciativně o tyto formy studia projevit maximální zájem a individuálně se podílet na sjednání a organizaci studia. Nezbytný předpoklad k takovýmto formám studia je znalost světových jazyků a mnohdy i finanční dotace. I mnozí naši studenti tyto formy studia využívají. KVT navázala celou řadu kontaktů s vysokými školami a instituty u nás i v zahraničí.

Lysáček: Stáže organizují činovníci školy. Nabídky se orientují k pedagogickým oborům. Ty mne, ani mé studenty nezajímají. Proto si veškeré kontakty pěstujeme sami mimo školu, skrze osobní kontakty z oboru (galerie, SCA, spříznění umělci atd.). Situace bude nelehká i v době, kdy tahle škola už nebude pedagogickou. Když chceš měnit zkušenosti s cizinci, musíš na to sehnat peníze, aby stipendium bylo oboustranně smysluplné. Takže zase ty granty.


Ptal se Jiří Macháček

| Obsah čísla | Titulní stránka čísla |


| email redakce: protimluv@seznam.cz | Naše bannery a ikonky | |
| webdesign © 2017 Jaroslav Němec |