Soubor krátkých povídek Svatební pizza (Pizza Weselna) představuje první české knižní uvedení literárního díla polského prozaika a básníka Darka Fokse, který je jednou z nejzajímavějších postav současné polské literární scény. Novela je psána básnicky uspořádaným jazykem a její příběhy mohou být čteny v různých rovinách: např. jedna z nejrozsáhlejších povídek Veterináři jejího života může být vnímána nejen jako milostné drama, ale také jako reflexe samotného jazyka a jeho nemožnosti vypovídat o lidském životě. Darek Foks je tvůrcem básnických sbírek Wiersze o fryzjerach, Misterny tren, románů Mer Betlejem, Co robi łączniczka. Narodil se v r. 1966 v Skierniewicích u Varšavy, kde doposud žije. Studoval na fakultě Divadelní vědy Divadelní akademie ve Varšavě a scénaristiku na Filmové škole v Lodži. Básně, povídky, reportáže, překlady a recenze publikoval mj. v polských periodikách jako „Twórczośc“, „Odrza“, „bruLion“, „Gazecia Wyborcza“. Od prosince 2004 je redaktorem rubriky „Próza“ varšavského časopisu „Twórczość“. Nositel několika literárních ocenění (mj. Hlavní cena soutěže BruLion Poetycki 1993, Cena Natalii Gall 1999). Jeho básně a povídky byly přeloženy do angličtiny, němčiny, holandštiny, maďarštiny, češtiny, slovinštiny, slovenštiny, srbochorvatštiny a ukrajinštiny. Ve své zemi bývá považován za největšího postmodernistu.

z polského originálu Pizza weselna
přeložil Jan Faber
v roce 2007 vydal Protimluv, o.s., Ostrava, 1. vydání
formát: 114 stran, 21x15cm, česky, vázaná vazba
ISBN: 978-80-254-0466-9, EAN: 9788025404669
Doporučená cena: 179 Kč

---

 

Další informace:

Darek Foks: Veterináři jejího života, Protimluv 1-2, 2007

Michala Benešová: Ze dvou různých polských soudků, PRAŽSKÁ POLONISTIKA

---

Darek Foks

Polský prozaik a básník Darek Foks je jednou z nejzajímavějších postav současné polské literární scény. Rok, ve kterém se narodil, nebyl ničím výjimečný, přesto rozhodl o tom, že je Darek Foks zahrnován do okruhu autorů označovaných polskou literární vědou jako Generace bruLionu. Po roce 1989 bylo v celku logické, že dojde k celkovému uvolnění literárního života a k jeho zásadní přeměně. Pro autory starší znamenal vítězství, a tudíž porážku nepřítele, který byl ale zároveň trochu paradoxně jejich múzou. Politická angažovanost byla v době před rokem 1989 v kruzích opoziční literatury prakticky považována za měřítko umělecké úrovně. Nelze opomenout, že existovala celá řada autorů »neangažovaných«, kteří publikovali za více či méně tichého souhlasu režimu, ale obecně platilo, že nevystoupit proti zlu je stejné jako mu přitakat.

Autoři, kteří své prvotiny publikovali v druhé polovině osmdesátých let, se však postavili mimo. To, co je vzájemně spojovalo, bylo něco jiného. Autoři newyorské školy jako Frank O’Hara či John Ashberry, polští »básnící cesty« Stachura, Wojaczek, Bursa, rocková hudba, anarchismus. Skupina mladých autorů nikdy nevystoupila se společným programem, což bylo ostatně v příkrém rozporu s jejich autentickým individualismem, a fungovala tak spíše na bázi přátelství a vzájemných setkání.

Po neuvěřitelné akceleraci (»czas skupienia«) literárního a kulturního života, která nastala po pádu komunismu a která s sebou přinesla vznik celé řady (více či méně kvalitních a životných) literárních periodik, literárních soutěží a ocenění, medializaci literatury, včetně poezie (!!!), či decentralizaci kulturního života, ergo vznik nových center, se počátkem tohoto století objevila tendence v určitém ohledu opačná (»stan rozproszenia«). Společná vystoupení autorů jsou méně častá, vydávání básnických edic již není tak intenzivní a zdá se, že se literární společenství rozpadlo, že literární život vyhasl. Ale jen zdánlivě. Autoři, a u Dariusze Fokse tomu není jinak, se jen vydali každý svou cestou. Básník a v poslední době hlavně prozaik, autor mj. básnických sbírek Wiersze o fryzjerach, Misterny tren, sbírky povídek-novely Pizza Weselna, románů Mer Betlejem, Co robi łączniczka, se narodil v roce 1966 v Skierniewicích. Studoval na fakultě Divadelní vědy Divadelní akademie ve Varšavě a scenáristiku na Filmové škole v Lodzi. Básně, povídky, reportáže, překlady a recenze publikoval mj. v »Twórczości«, »Odrze«, »bruLionie«, »Gazecie Wyborczej« a v »Literaturze na Świecie«. Spolupracoval s »Przekrojem« a lokálním tiskem. V letech 1996-98 byl sekretářem redakce významného polského literárního časopisu »Literatura na Świecie«. Spolupracoval s knižní přílohou »Gazety Wyborczej« (1997-98). Od roku 1998 je členem Sdružení polských spisovatelů (Varšavská sekce). Od května 2002 byl výkonným redaktorem magazínu »Aktivist« a od ledna 2003 do listopadu 2004 zástupcem šéfredaktora magazínů »Aktivist« a »Aktivist Exclusiv« (mj. vedl literární a fi lmové rubriky). Od prosince 2004 je redaktorem rubriky »Próza« varšavského časopisu »Twórczość«. Nositel několika literárních ocenění (mj. Hlavní cena soutěže BruLion Poetycki 1993, Cena Natalii Gall 1999), stipendista ministerstva kultury. Jeho básně a povídky byly přeloženy do angličtiny, němčiny, holandštiny, maďarštiny, češtiny, slovinštiny, slovenštiny, srbocharvátštiny a ukrajinštiny. Bývá označován za největšího polského postmodernistu.

[Jan Faber]