Miroslav Černý: Proleženiny

Co dělat, když „zásoby se úží, podpalubí je prázdné“ a „z našich těl se stala promítací plátna, podklady teorií“? Odpověď je samozřejmě velmi těžká, ba přímo k nenalezení, protože mnozí z nás trpí nedostatkem (hypoxií), jsou ve stavu svého já, který vede třeba i k nemoci, jejímž doprovodným jevem jsou proleženiny. A právě o tomto „stavu“ je i sbírka Proleženiny opavského básníka, lingvisty a cestovatele Miroslava Černého, jejíž první oddíl – Společenská smlouva – je vystavěn na vztazích autorského subjektu s okolím, druhý – Zprávy ze světa – v obecnější rovině reflektuje vztah světa k subjektu, jeho manipulativnost k našemu „já“, a třetí – Dekubity – v radikální, řekněme angažovanější formě vypovídá o současné neutěšené době.

Miroslav Černý (* 1977 v Opavě) je vysokoškolský pedagog, spisovatel a překladatel. Vydal šest básnických knih, naposledy soubor Zoologická zahrada boha Ra (2021). Jako autor písňových textů se podílel na albu Abendland (2016). Je zastoupen v několika antologiích a almanaších (např. Nejlepší české básně 2014). Jeho verše byly přeloženy do angličtiny, němčiny, polštiny a španělštiny. Sám také překládá, zejména mytologii původních Američanů, kterou představil v publikaci Poselství prachu (2013). Kromě toho je autorem pěti knižních cestopisů (mj. Pátá rovnoběžka, 2011; Slovem svět, 2016; Mizející hlasy, 2020) a několika odborných monografií z oblasti jazykovědy.