Kniha Co to tu šumí? Blankytný vesmír obsahuje výběr z básnické tvorby Vladimíra Mikeše z let 2019 až 2022. Navazuje na předešlou sbírku Odkud to přichází? (2021) a editoři Antonín Petruželka a Jonáš Hájek za spolupráce Anity Krausové a Hany Tomkové vybírali z 1824 básní. Provedli redukci na konečný počet 184 básní (36 z roku […]
Soubor Prarady a jiné písně představuje básníka a germanistu Pavla Novotného jako autora, pro něhož má samotná forma písně osobní důležitost, protože v ní pro sebe kdysi poprvé objevil techniku zpracovávání či imitovaní cizích promluv, techniku masky či role, kterou použil později ve své poetice přepsaných monologů. Některé písňové záznamy pak mají i přímé průniky […]
Česky psaná sbírka ukrajinské básnířky, jejímž tématem se mnohdy stává jazyk sám, jeho pravidla, jeho tvar či „tváření“ a také jeho tajemství spojené třeba s nevyslovitelností naší vlastní úzkosti i strachu. Jak napsal Adam Borzič, autor doslovu, „pro české čtenářstvo se jeho rodný jazyk stává ve sbírce Tváření jedinečnou zkušeností, vlastní jazyk se proměňuje v […]
Přemalovat pot je básnickým ekvivalentem Hazkarat nešamot, je překotným lavinovitým Jizkorem, úsilím o vyrovnání se s prostou pravdou, že již nelze nic ve vzájemném vztahu se zemřelým otcem ovlivnit, že lze změnit jen sebe sama. V Sojkově básni, stejně jako v židovské vzpomínkové modlitbě za mrtvé, jde o meditaci nad sebou samotným, o rozhovor či přemítavý spor s tím, co nás přesahuje a […]
Co dělat, když „zásoby se úží, podpalubí je prázdné“ a „z našich těl se stala promítací plátna, podklady teorií“? Odpověď je samozřejmě velmi těžká, ba přímo k nenalezení, protože mnozí z nás trpí nedostatkem (hypoxií), jsou ve stavu svého já, který vede třeba i k nemoci, jejímž doprovodným jevem jsou proleženiny. A právě o tomto „stavu“ je […]
Text sbírky je důsledně psán tzv. du-formou a její specifikum, básnické sebeoslovování pointuje se tu ke grotesce filozofických maxim („Už jdeš, jen ses zamyslel.“), tu k hravým imaginacím za účasti saint-john perseovské „logiky snu“ („Zjistit, které noční zvíře spásá ocúny.“), tu k rovině experimentu („Sny o snech. Moci si vybrat, vzpomněl by sis na něco […]
Básně Kristýny Svidroňové jsou komponované do celku, jemuž dominuje lyrická mluvčí v druhé osobě a bohatý svět rostlinné říše a životodárné vody, na níž TENTO SVĚT závisí: duby, břízy, olše, kaštany, smrk, zázvor, borůvky, karafiáty, pokojové rostliny, jejich tkáň a habitus, jejich listy, semena, květy, vůně a kořeny touto sbírkou prorůstají. Mluvčí se proměňuje v […]
Sbírka Firemní návrh na dabing představuje básně, jejichž kompaktní struktura má charakter rezonance a dává vznikat různočtení textů, čímž uniká jednoznačnému hodnocení a formálnímu uchopení. Název odkazuje k tlumočení (si) světa, k interpretaci života i absolutna. Texty předznačuje vesměs pozitivní vztah k světu, především v lásce k ženě a dceři, i když kniha temnější existenciální notu také neopomíjí. […]
Simona Racková v nové knize ustálila svůj svébytný osobní styl a způsob vyjádření, rozvinula své básnické uchopování toho, co vnímá, cítí i žije. Jak napsal redaktor knihy Jan Štolba, „její verše působí suverénně, obsahově i jazykově vyzrále, básnířka si vyvinula vlastní básnický „jazyk“, jímž s přehledem komunikuje směrem vně i dovnitř. Poetiku sbírky tvoří amalgám […]
Texty Marcely Linhartové, dříve Pátkové, se už od první vydané knihy vyznačovaly velmi erudovanou prací s jazykem, zakotvením v až filozofickém typu přemýšlení nad stavem věcí a zároveň metafyzickými přesahy. Charakteristickým byl i velmi silný vztah k víře, s mírou pokory a reflexivitou sebe sama, těch nejbližších, světa. Toto vše čtenář nalezne i v knize „vyjměte kost“, v níž ale přibylo každodenní metafyziky. Sbírka je […]