Texty pohybující se na hranici prózy a poezie konvenují mému čtenářskému vkusu. Prvotina Winfrieda Georga Sebalda Podle přírody (česky Opus 2022, v překladu Radovana Charváta) s podtitulem elementární báseň zahrnuje tři obrazivé rytmické texty, v nichž se faktografie organicky mísí s fikcí. První z nich je věnován renesančnímu malíři Matthiasi Grünewaldovi, druhý nezdolnému přírodovědci Georgu Wilhelmovi Stellerovi, účastníku Beringovy expedice […]
Štítek: Petr Čermáček
Jan Sojka: Přemalovat pot
Přemalovat pot je básnickým ekvivalentem Hazkarat nešamot, je překotným lavinovitým Jizkorem, úsilím o vyrovnání se s prostou pravdou, že již nelze nic ve vzájemném vztahu se zemřelým otcem ovlivnit, že lze změnit jen sebe sama. V Sojkově básni, stejně jako v židovské vzpomínkové modlitbě za mrtvé, jde o meditaci nad sebou samotným, o rozhovor či přemítavý spor s tím, co nás přesahuje a […]
Čtenářský náčrtník Petra Čermáčka (4)
O šestiprstých bytostech se píšou legendy, mýty, náboženské texty. Šestý prst lze chápat jako genetickou anomálii, podivnou nadbytečnost, ale také jako šestý smysl, kterým lze nahmátnout nenápadné nebo skryté skutečnosti a souvislosti. Oba tyto výklady souzní s poetikou nové sbírky Milana Děžinského Šestý prst (Host, 2022). Mimosmyslové či nadsmyslové vnímání, imaginace pozměňující vnímání, intuitivní snaha uspořádat […]
Čtenářský náčrtník Petra Čermáčka (3)
Genciánku znám důvěrně od dětství, neboť afty a jiné podobné neduhy mne trápily opakovaně. Barvila jak čert, štípala, ale přinášela úlevu, zabraňovala infekci nebo jí zbavovala. Mohu se jen domýšlet, proč Matěj Lipavský zvolil pro svou druhou sbírku název Genciána (Host, 2021), nicméně katarzní úleva je přítomna v řadě básní ve sbírce zařazených. Lipavskému se v Genciáně […]
Čtenářský náčrtník Petra Čermáčka (2)
Periferie, opouštěný, opuštěný svět, který může evokovat na jedné straně až lhotákovskou idylu, na straně druhé ponurou atmosféru kyberpunkových dystopií, je prostorem, ke kterému se Vít Janota opakovaně vrací – introvertně, sugestivně, evokačně. V Poslední zprávě z obleženého města (Dauphin 2021) „palčivá důvěrnost rozpraskaného asfaltu chodníků“ a „číhavá ostražitost betonových opršelých prolézaček“ přináší nejen očekávaný melancholický pocit […]
Čtenářský náčrtník Petra Čermáčka
Je mlžný mrazivý den, před domem desítky havranů zápasí o ořechy, balancují na televizní anténě protějšího paneláku… Baví mě je pozorovat stejně jako Romana Polácha, alespoň soudě podle sbírky Délka života ve volné přírodě (Graphic House, edice Landek, 2021). „Jdeš ránem / sám v sobě / roztrhne tě / krákání do kroku / havrana, který […]
Petr Čermáček: Zimní srst
Text sbírky je důsledně psán tzv. du-formou a její specifikum, básnické sebeoslovování pointuje se tu ke grotesce filozofických maxim („Už jdeš, jen ses zamyslel.“), tu k hravým imaginacím za účasti saint-john perseovské „logiky snu“ („Zjistit, které noční zvíře spásá ocúny.“), tu k rovině experimentu („Sny o snech. Moci si vybrat, vzpomněl by sis na něco […]