Štítek: Petr Čermáček

  • Čtenářský náčrtník Petra Čermáčka (8)

    Velké zorné pole, neostrý mozaikovitý obraz, jiné vnímání pohybu a barev, jiné vyhodnocování vjemů – to vše jsou vlastnosti vidění složenýma očima. Připomněly se mi hned, jak jsem vzal sbírku Složenýma očima (Odeon, 2023) Ladislava Zedníka prvně do ruky. Je to trefný atribut. Sbírka přináší členité struktury textu, znělost, obraznost vytvářející napětí, nečekané řetězce metafor…

  • Čtenářský náčrtník Petra Čermáčka (6)

    Texty pohybující se na hranici prózy a poezie konvenují mému čtenářskému vkusu. Prvotina Winfrieda Georga Sebalda Podle přírody (česky Opus 2022, v překladu Radovana Charváta) s podtitulem elementární báseň zahrnuje tři obrazivé rytmické texty, v nichž se faktografie organicky mísí s fikcí. První z nich je věnován renesančnímu malíři Matthiasi Grünewaldovi, druhý nezdolnému přírodovědci Georgu Wilhelmovi Stellerovi, účastníku Beringovy expedice…

  • Čtenářský náčrtník Petra Čermáčka (4)

    O šestiprstých bytostech se píšou legendy, mýty, náboženské texty. Šestý prst lze chápat jako genetickou anomálii, podivnou nadbytečnost, ale také jako šestý smysl, kterým lze nahmátnout nenápadné nebo skryté skutečnosti a souvislosti. Oba tyto výklady souzní s poetikou nové sbírky Milana Děžinského Šestý prst (Host, 2022). Mimosmyslové či nadsmyslové vnímání, imaginace pozměňující vnímání, intuitivní snaha uspořádat…

  • Čtenářský náčrtník Petra Čermáčka (3)

    Genciánku znám důvěrně od dětství, neboť afty a jiné podobné neduhy mne trápily opakovaně. Barvila jak čert, štípala, ale přinášela úlevu, zabraňovala infekci nebo jí zbavovala. Mohu se jen domýšlet, proč Matěj Lipavský zvolil pro svou druhou sbírku název Genciána (Host, 2021), nicméně katarzní úleva je přítomna v řadě básní ve sbírce zařazených. Lipavskému se v Genciáně…

  • Čtenářský náčrtník Petra Čermáčka (2)

    Periferie, opouštěný, opuštěný svět, který může evokovat na jedné straně až lhotákovskou idylu, na straně druhé ponurou atmosféru kyberpunkových dystopií, je prostorem, ke kterému se Vít Janota opakovaně vrací – introvertně, sugestivně, evokačně. V Poslední zprávě z obleženého města (Dauphin 2021) „palčivá důvěrnost rozpraskaného asfaltu chodníků“ a „číhavá ostražitost betonových opršelých prolézaček“ přináší nejen očekávaný melancholický pocit…

  • Čtenářský náčrtník Petra Čermáčka

    Je mlžný mrazivý den, před domem desítky havranů zápasí o ořechy, balancují na televizní anténě protějšího paneláku… Baví mě je pozorovat stejně jako Romana Polácha, alespoň soudě podle sbírky Délka života ve volné přírodě (Graphic House, edice Landek, 2021). „Jdeš ránem / sám v sobě / roztrhne tě / krákání do kroku / havrana, který…