Protimluv 1-2/2016

Úvodní Pasečný žár básníka Petra Čermáčka, jímž záměrně otevíráme nové dvojčíslo, svébytně pracuje s motivy ptačího světa, zaujme také jedinečnou lyrickou zkratkou vyjádřenou třeba v místopisu městeček jako Níhov a Libavá.
Texty silně spjaté s krajinou dominují úvodní části revue – osobní, nostalgickou vzpomínku na zaniklý důl poblíž ostravské haldy v části zvané Heřmanice nám zaslal Marek Piętoň. Svůj razantní, jednak posměvačný i kritický, žalostný i nadějný pohled na krajinu a její lidi, z kopce Vartovňa u Frýdku-Místku poskytl básník Petr Motýl.
Opět přinášíme pravidelnou rubriku nazvanou Na Šancích, „výkupnu poezie“ spravovanou básníky Jakubem Chrobákem a Boženou Správcovou. Věcné, vtipné glosy na básnické pokusy začínajících autorů, ale i zasvěcené komentáře k vyzrálé tvorbě, to vše můžete najít v této rubrice, kam jsme tentokrát záměrně poslali texty básnířky a překladatelky Jany Sovové, domnívajíce se, že bude tato „dvojice kontrolorů“ potěšena dobrou četbou a náležitě to ocení.
Ale opusťme ryze básnické břehy. Slovinský autor Borut Golob vtipně píše o nezaměstnanosti. Tento stav prožívá na Ostravsku řada lidí a hrozí, že nezaměstnaných, až zkrachuje OKD, bude ještě víc…
Že Ostrava byla město, na jehož tváři se silně podepsala židovská komunita, dokládají nejen stavby v Dolní oblasti Vítkovice, dnes národní kulturní památce, ale také četné architektonické realizace Ernsta Kornera, o němž napsal pro Protimluv článek historik a teoretik architektury Martin Strakoš. Celý blok doplňujeme esejem na téma holokaustu ve filmu Saulův syn od Martina Skýpaly a nekrologem za spisovatelem Aharonem Megedem. Vzdáleně k tomuto tématu určitě patří i recenze na knihu Daniela Baránka o židech na Frýdecku a Místecku z pera Čestmíra Pelikána.
Fotografické příspěvky jsou v tomto čísle zastoupeny opravdu hojně. Přinášíme soubor fotografií pořízených na ostravské ulici Spodní od Zuzany Šrámkové, abstraktně laděné snímky Vladimíra Šulce nebo záznamy „pobývání ve snu“ od Petry Vlčkové.
Výtvarný blok tu završuje malíř Eduard Halberštát, od něhož si dovolím parafrázovat jeho výrok: „Udělat něco dobře není tak těžké jako k tomu dozrát.“ Ano, dozrát k tomu, co člověk dělá, vydržet si za tím stát i za cenu nepřízně osudu, odmítání a ticha kolem, pohrdání a nezájmu. Abstraktně laděné práce podtrhují nejen barevnou přílohu časopisu, ale také titulní stránku nového vydání.