ProtimluvFest 2022
20. až 22. října 2022
Dům umění
Jurečkova 1750/9, Ostrava
Divadlo „12″
Čs. legií 1236/12, Ostrava
Klub Dock
Havlíčkovo nábř. 28, Ostrava
ProtimluvFest je mezinárodní literární festival zaměřený zejména na literaturu zemí Visegrádu a jejich současných autorů. Chceme pomoci hlubšímu uvědomění si naší společné identity a kulturního dědictví, a to jak výběrem hlavního tématu programu, tak i samotných vystoupení. ProtimluvFest se koná každoročně v říjnu v Ostravě.
ProtimluvFest is an international literary festival which features mainly literature of the Visegrad countries and their contemporary artists. Both the main theme of each year‘s programme and the readings and interactive discussions and sessions afterwards aim to enhance the common V4 identity and heritage. ProtimluvFest takes place annually in Ostrava in mid-October.
Tématem letošního ročníku bude gender nejen v literatuře, ale i současná maďarská, slovenská, slovinská, česká i polská poezie a próza, visegrádská čtyřka v literatuře, mladá ostravská literární scéna.
This year, the main themes will be gender, not only in the literature, also the contemporary Hungarian, Slovak, Slovene, Czech and Polish poetry and prose, Visegrad 4 literature, and the young literary scene of Ostrava.
Čt/Thr/20/10/
Divadlo „12“
Divadlo „12“
vstup zdarma
17.00 / 5 PM
Protimluvná trachta
Nela Bártová (CZ), Margarita Fotopulu (CZ) a Kateřina Koutníková (CZ)
Přijďte si poslechnout, jakými tématy žije současná poezie. Pořad věnovaný mladým, ale přesto již zavedeným moravskoslezským tvůrcům. Uvádí Petr Ligocký.
Join us for a discussion of the topics that are stirring the contemporary poetry. A program dedicated to young but established poets from Moravian-Silesian region. Presented by Petr Ligocký.
Nela Bártová se narodila v Opavě. Po úspěšném ukončení studia grafického designu, kresby a ilustrace na ostravské Střední umělecké škole začala studovat na Fakultě výtvarných umění brněnského VUT, kde vystudovala Ateliér sochařství 2. Nyní studuje na pražské Akademii výtvarných umění. Kromě psaní poezie tvoří také hudbu, malby, grafiku, skulptury a artová videa. Své texty publikovala ve sborníku mladých autorů Harakiri, Psím víně, občasníku Foesie nebo online magazínu Bublina. V roce 2021 jí v ostravském nakladatelství Bílý Vigvam vyšla debutová sbírka Na konci chodby je ráno, za kterou byla nominována na cenu Magnesia Litera.
Margarita Fotopulu studuje navazující magisterský program Český jazyk a literatura na Filozofické fakultě Ostravské univerzity, kde získala již dříve bakalářský titul. Maturitu absolvovala na Střední průmyslové škole chemické akademika Heyrovského. Psaní se věnuje již od školních let, vystupuje aktivně v politice. Zajímá se o školství, historii a přírodu, dění kolem sebe. Ráda čte českou i světovou literaturu 19. a 20. století a naučné knihy o stromech Petera Wohllebena. Rovněž ráda fotí, poslouchá pop i techno hudbu, učí se řečtinu a italštinu, a i přes svůj tělesný hendikep plave.
Pochází z Ostravy, v současnosti žije v Brně, kde spolupořádá autorská čtení. Na FF MU navštěvovala obor uměnovědná studia, ale nedokončila je. Od té doby pracuje převážně jako barmanka, léta mimo jiné v kultovní kavárně Švanda. Letos vydala básnickou prvotinu Nechte mě bigbít.
Pravidelně moderuje na ProtimluvFestu. Dětství trávil střídavě v Bohumíně a polské vesnici Gorzyczki. Vystudoval polonistiku na Ostravské univerzitě. Píše básně a povídky. Publikoval v časopisech Host, Pandora, Protimluv a Texty, dále se jeho básně objevily na webu Nedělní chvilka poezie, revue Ravt a Ostravan. Věnuje se také překládání současné polské poezie. Je autorem obrazové publikace o hornoslezském malíři Józefu Sowadovi (1956–1997) Talenty i pasje – Publikacja twórczości artysty Józefa Sowady (2019). Od roku 2016 je redaktorem ostravského nakladatelství Protimluv a stejnojmenné revue. Pracuje v Knihovně města Ostravy. Vydal sbírky Diagnóza (2020) a Popel dnů (2022).
18.00 / 6 PM
Bez lásky
Iris Kopcsayová (SK)
Silný příběh vystavěný na problematice vztahu muže a ženy plný ironie i sarkasmu. Spisovatelka napsala zdánlivě román pro ženy, který svým stylem odkazuje k minimalistické tradici slovenské prózy, při jejímž zrodu stál významný prozaik Rudolf Sloboda. Moderuje Jitka Rejhonová.
Vystudovala Právnickou fakultu Univerzity Komenského v Bratislavě, studium ukončila v roce 1990. Od roku 1990 pracuje jako novinářka. Podílela se na scénářích pro Slovenskou televizi, psala také scénáře pro televizní kriminální seriály a recenze pro Slovenský rozhlas. Debutovala románem Bez lásky (Drewo a srd, 2015). Vydala knihu rozhovorů s filmovým kritikem Pavlem Brankem Ráno sa zobudím a nie som mŕtvy (Marenčin PT, SFÚ, 2016), sbírku povídek Život je stupídny a plný pochybností (OZ Krásny Spiš, 2017) a román Životná poistka (Marenčin PT, 2018). Žije v Bratislavě. Od roku 2019 vydává literární časopis Rozum.
Studovala češtinu a angličtinu na FF MU v Brně. V rámci doktorského studia české literatury vedla semináře o starší české literatuře, zejména o literatuře barokní na téže univerzitě. Zúčastnila se studijních pobytů na Univerzitě v Glasgow a v Řezně, později vyučovala češtinu rovněž v Glasgow a na Univerzitě v Poznani. Osobní život ji na pět let zavál do Bratislavy, kde se přirozeně začala zajímat o slovenskou literaturu. Tak se dostala k nově vzniklému časopisu o literatuře Rozum, jehož šéfredaktorkou je Iris Kopcsayová. V současné době žije v Kolíně, mj. vyučuje angličtinu a češtinu pro cizince na jazykové škole. Překlad románu Bez lásky Iris Kopcsayové je jejím prvním počinem.
19.00 / 7 PM
Životická tragédie v románové podobě
Danuta Chlupová (PL/CZ)
Setkání s polsky píšící prozaičkou a novinářkou, autorkou románů z česko-polského pomezí, jíž vyšel v roce 2021 v jejím překladu do češtiny román Jizva, moderuje historik Tomáš Rusek.
Je novinářka a spisovatelka. Pochází z Těšínska a své zemi zůstala věrná dodnes. Vystudovala ekonomiku průmyslu na Vysoké škole báňské v Ostravě, ale posledních šestnáct let se živí žurnalistikou. Pracuje v polských novinách Głos (dříve Głos Ludu), které vycházejí v Českém Těšíně a jsou určeny zejména pro polskou národnostní menšinu v tomto regionu. Chlupová jako studentka publikovala v polském tisku povídky a ojediněle i básně. K literární tvorbě se vrátila až ve zralém věku. V polské Gdyni jí vyšly tři romány: Blizna (2017), Trzecia terapia (2019) a Organista z martwej wsi (2020). Bliznu sama přeložila do češtiny. Román byl vydán nakladatelstvím Vyšehrad v Praze v roce 2021 s českým názvem Jizva. Kniha je románovým zpracováním tématu nacistického zločinu v Životicích známého jako Životická tragédie.
Je absolvent Ústavu historických věd Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě, kde je nyní doktorandem oboru české a československé dějiny. Jeho příspěvek o legionáři Janu Čapkovi byl nejlépe hodnocenou prací z novodobých a nejnovějších dějin v soutěži z oboru historie a sociologie v Sezimově Ústí a získal za ni prestižní Cenu Edvarda Beneše I. stupně za rok 2018. Je autorem řady článků a knižních kapitol zabývajících se problematikou československých legií a česko-polského sporu na Těšínsku; koordinuje projekt Těšínské Slezsko 1920 až 2021. Jako předseda spolku Město Bohů pořádá četné kulturní akce v Bohumíně a okolí.
20.00 / 8 PM
Dvojkřest básnických knih
Na protnutí artérií
Krzysztof Siwczyk (PL)
Spatřil jsem svou tvář
Petr Hruška (CZ)
Uvedení básnického výboru polského básníka střední generace, kterému letos vychází v překladu do češtiny pod hlavičkou nakladatelství Protimluv reprezentativní výbor jeho tvorby. Mimořádný večer bude zároveň jediným ostravským křtem nové knihy básníka Petra Hrušky, kterou právě vydal brněnský Host. Moderuje a tlumočí překladatel Siwczykových textů Jan Faber.
Pracuje v Mikołowském Institutu Rafała Wojaczka, který patří mezi důležitá střediska současné polské poezie. Uvádí a organizuje literární večery a byl mj. programovým ředitelem přehlídky Festival Miłosza, jedné z nejvýznamnějších literárních událostí v Polsku. Je rovněž uznávaným esejistou a literárním kritikem a ztvárnil také hlavní role ve dvou celovečerních filmech: Wojaczek (rež. Lech Majewski, 1999) a Wydalony (rež. Adam Sikora, 2010). Bydlí v polských Gliwicích. Českému čtenáři je znám již ze dvou antologií polské poezie, v loňském roce byl navíc nominován na Cenu Václava Buriana v Olomouci, odkud si nakonec odnesl Cenu diváků.
Petr Hruška je básník, spisovatel a literární historik. Vydal řadu knih, například Auta vjíždějí do lodí (2007), Darmata (2012) či Nikde není řečeno (2019), nejnověji prozaický soubor sloupků a podpovídek V závalu (2020). Je mimo jiné také autorem knižních monografií o básnících Karlu Šiktancovi a Ivanu Wernischovi. V roce 2013 obdržel Státní cenu za literaturu za sbírku Darmata.
Z anotace k nové sbírce Spatřil jsem svou tvář: „Ve zhruba čtyřiceti básních a jedné rozsáhlejší skladbě (pro autora netypické) je sklenut velkolepý, pošetilý a svíravě tragikomický obraz jakési fiktivní plavby. Autorova loď je stejně tak objevitelskou jako dobyvatelskou a neméně připomíná proslulou středověkou loď bláznů, zbavenou smyslu i směru. Stává se univerzální metaforou lidského počínání v jeho bezostyšné krutosti, groteskním úsilím po objevení světa i snahy zachránit alespoň trosky své důstojnosti. Nacházíme loď, která na své plavbě ‚mířila kupředu už tak dlouho, / až všechno začalo něco připomínat‘. Nacházíme strhující knihu, v níž se slova kupředu a návrat nepřestávají chvět o svůj význam. Básně, v nichž typická Hruškova civilnost nepřekáží zjitřené fantasknosti, doplňuje několik reprodukcí autorova ‚dvorního‘ malíře Jakuba Špaňhela.“
Vystudoval polský jazyk a literaturu na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně, postgraduální studium na téže škole nedokončil. Několikrát pobýval v Polsku na různých stipendijních pobytech. Od roku 2011 až dosud pracuje jako překladatel Evropské komise v Lucemburku, vedle toho však intenzivně překládá různé polské autory, ať už jde o jejich básnická nebo prozaická díla. Přeložil mj. texty básnické skupiny „Na divoko“, které knižně vyšly v antologii Mrtvé body (2006). Dále prózu Svatební pizza Dariusze Fokse (2007), Smrt českého psa Janusze Rudnického (2008), Anna In v hrobech světa (2008) Olgy Tokarczuk, vybrané básně Rafała Wojaczka vydané v knize Který nebyl (2011), román Piliny (2014) Krzysztofa Vargy a mnohé další polské tituly. Na svém kontě má také překlady básní Pavla Řezníčka z češtiny do polštiny společně s Franciszkem Nastulczykem (Maszyna do robienia piekła), které vyšly v Polsku v roce 2017.
Pá/Fri/21/10/
vstup zdarma
Divadlo „12“
Divadlo „12“
17.00 / 5 PM
Proleženiny
Miroslav Černý (CZ)
Co dělat, když „zásoby se úží, podpalubí je prázdné“ a „z našich těl se stala promítací plátna, podklady teorií“? Autorské čtení z nové básnické sbírky básníka, spisovatele a překladatele Miroslava Černého. Jako hosté vystoupí básník Lukáš Bárta a kytarista Petr Uvira. Moderuje Jiří Macháček.
Je vysokoškolský pedagog, spisovatel a překladatel. Vydal šest básnických knih, např. soubor Zoologická zahrada boha Ra (2021) a v září letošního roku sbírku Proleženiny. Jako autor písňových textů se podílel na albu Abendland (2016). Je zastoupen v několika antologiích a almanaších (např. Nejlepší české básně 2014). Jeho verše byly přeloženy do angličtiny, němčiny, polštiny a španělštiny. Sám také překládá, zejména mytologii původních Američanů, kterou představil v publikaci Poselství prachu (2013). Kromě toho je autorem pěti knižních cestopisů (mj. Pátá rovnoběžka, 2011; Slovem svět, 2016; Mizející hlasy, 2020) a několika odborných monografií z oblasti jazykovědy.
Je známý především jako kytarista a skladatel pohybující se na české alternativní scéně. Zakládající člen kultovní kapely Ladě, nebo skupiny Heimat experimentující s prvky world music. Známý také díky spolupráci s dalšími výraznými hudebními osobnostmi: Jitkou Šuranskou, Marií Puttnerovou, Vladivojnou La Chia, kapelou Květy a dalšími. Rovněž autor scénické hudby, hudby k výtvarným instalacím a dalším projektům.
Básník, prozaik, příležitostný scenárista studentských filmů, autor krátkých divadelních her a středoškolský učitel. Od roku 2008 koordinuje činnost uměleckého seskupení mladých ostravských literátů a hudebníků Bezejmenná skupina. Od roku 2003 je garantem a spolutvůrcem školního časopisu Bojler, který získal již několik celostátních ocenění. Autor několika básnických sbírek, např. knihy Potichu odstřelované pilíře (2012), vydal také román Průvodci (2008).
Nakladatel a šéfredaktor revue Protimluv. Po studiích na Filozofické fakultě Ostravské univerzity a Filozofické fakultě Univerzity Karlovy působil jako novinář, v roce 2001–2002 byl redaktor volné rozhlasové tvorby Českého rozhlasu Ostrava. Od roku 2002 až dosud vede revue Protimluv, jako nakladatel připravil k vydání víc než 100 knižních titulů; od počátku je rovněž dramaturg festivalu ProtimluvFest a řady dalších literárních večerů nejen v Ostravě, ale i v Praze, Olomouci nebo Brně. Básně publikoval v Protimluvu, Souvislostech, Textech a Tvaru.
18.00 / 6 PM
Být jiný I.
Tibor Noé Kiss (HU) a Atrin Matuštík (CZ)
Besedu s maďarskými a českými tvůrci či tvůrkyněmi moderuje Oskar Mainx (CZ). Tlumočí Jiří Zeman (CZ).
Původně se připravovala na dráhu profesionálního fotbalisty, sedm let byla hráčem budapešťského klubu Ferencvárosi TC. Nakonec však převážila láska k novinařině a psaní. Po středoškolských studiích žurnalistiky a následně sociologie na Univerzitě v Pětikostelí začala pracovat jako novinářka (Magyar Narancs, Magyar Hírlap, Új Szó) a spolupracovnice literárního časopisu Jelenkor (Přítomnost) v Pětikostelí, kde již deset let pořádá také pravidelná setkání se současnými maďarskými spisovateli, pásmo literárních večerů Irodalmi Diszkó (Literární diskotéka). Knižně debutovala v roce 2010 svazkem s názvem Inkognito (Inkognitó), ve kterém literárně zpracovala vlastní transgenderovou identitu. V roce 2014 vyšel její druhý román s názvem Už máš spát (Aludnod kellene), který vzbudil velkou odezvu u čtenářů i kritiky a byl také nominován na nejlepší knihu roku. Temný příběh několika obyvatel od světa odříznuté osady kdesi na východě Maďarska vyniká jak strohostí životů hlavních hrdinů, tak osobitou formou vyprávění, jež je po vzoru málomluvných postav prosto dialogů. V roce 2016 tato próza vyšla péčí nakladatelství Protimluv také česky. Její zatím poslední knihou je román Nedozírná krajina (Beláthatalan táj) z roku 2020. Autorčiny prózy vyšly dosud knižně kromě češtiny také v německém, polském, finském a slovinském překladu.
Je autorem sbírky Bildungsroman (2018, Dauphin) a benefičního e-booku Naše řeč (2022, Adolescent). V roce 2020 byl nominován na Drážďanskou cenu lyriky. Aktuálně překládá do češtiny texty z antologie We Want It All: An Anthology of Radical Queer Poetics.
Od studií maďarštiny na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a překladu na Balassiho institutu v Budapešti žije střídavě v Čechách a v Maďarsku; pracuje jako tlumočník a překladatel na volné noze. Do češtiny převedl například povídky Krisztiny Tóth Čárový kód (Fra, 2011) nebo její román Akvárium (Fra, 2014), prózu Pétera Gárdose Horečka nad ránem (nakl. Plus, 2016) nebo divadelní hry Ference Molnára Liliom a Csaby Mikóa Bez otce. V roce 2016 přeložil pro nakladatelství Protimluv prózu Tibora Noé Kiss Už máš spát. Láska k maďarské metropoli ho přivedla k založení facebookového projektu Budapešť na míru a v posledních letech působí i jako český průvodce v Budapešti.
Pedagog, literární historik, literární kritik. Absolvent bohemistiky a doktorského studia české literatury a literární vědy na Ostravské univerzitě. Autor monografie mapující poezii Egona Bondyho Poezie jako mýtus, svědectví a hra (2007). Interpretačními hesly se podílel na dvoudílné publikaci Desátá léta v podobách kritiky 1 (2013) a Desátá léta v podobách kritiky 2 (2015). Spoluautor kapitol z dějin literární kritiky Osobnosti a praxe. K literární kritice v desátých letech 20. století (2016). Svou tvorbou je zastoupen v antologiích V srdci Černého pavouka (ed. Milan Kozelka, 2000) a Briketa (ed. Ivan Motýl, 2013). Občasně publikuje v časopisech Host a Tvar. Člen redakce revue Protimluv (zástupce šéfredaktora). Působil na několika univerzitách (naposledy Slezská univerzita v Opavě), avšak rozhodl se k radikální změně a po roční podnětné zkušenosti na frýdecké Scioškole vyučuje od r. 2022 na Střední umělecké škole v Moravské Ostravě.
20.00 / 8 PM
Nedozírná krajina
Tibor Noé Kiss (HU)
„Černé vozy Audi před národními obchody s tabákem, zbrusu nová hřiště, nedávno odhalené sochy Turula. Svět, který se zoufale snaží vzít na sebe barvy.“ Čtení v České republice již známé maďarské autorky z její nové knihy Nedozírná krajina. Moderuje Oskar Mainx (CZ), tlumočí Jiří Zeman (CZ).
Krajina nedohledná, krajina nedozírná, krajina nepřehledná… Pomocí všech těchto přívlastků bychom mohli přeložit titul v pořadí třetí prózy Noé Kiss Beláthatalan táj, vydané v roce 2020 v nakladatelství Magvető. Čtyři lidé, jejichž osudy se nechtěně protnou prostřednictvím jedné dopravní nehody na dálnici. Čtyři hlasy, čtyři perspektivy vyprávění, sotva dvacetiletá Dorka, ležící v bezvědomí v nemocnici, její otec, učitel dějepisu ve středním věku, který svou dceru neustále navštěvuje a přitom pátrá po příčinách a okolnostech její nehody, mladá Zsófi a její dospívající bratr. V dalších rolích neperspektivní venkov se všemi jeho úskalími, gamblerstvím, alkoholem a levnými drogami… Současná maďarská realita, kterou dokáže autorka – jak už jsme si u ní zvykli – dokonale vystihnout pomocí několika přesných detailů: „Černé vozy Audi před národními obchody s tabákem, zbrusu nová hřiště, nedávno odhalené sochy Turula. Svět, který se zoufale snaží vzít na sebe barvy. Satelity na střechách chatrčí, předimenzované rodinné domy se sádrovými lvy, plastové židle na zahrádkách kaváren, umělý ratan, zimostráz. Přes nos mě praští zápach vepřínů.“
21.00 / 9 PM
Tara Fuki (CZ)
Koncert
Křehká pavučina tónů, která se mávnutím smyčce dokáže měnit v nebezpečnou past. Originální krasohled do ženského nitra v písních s doprovodem dvou violoncell, protkaných mazlivým zvukem polštiny.
Od svého vzniku slaví Tara Fuki koncertní úspěchy po celé Evropě (Buskers Bern 2019 ve Švýcarsku, Urkult festival 2018 ve Švédsku, Waves festival 2017 v Dánsku), Střední Americe (Eurojazz festival 2018 v Mexiku) či v Egyptě (Cairo jazz festival 2016). V letech 2005—2007 Tara Fuki prezentovaly Českou republiku dětským představením Kapka ve Francii. Za svou hudbu obdržely ocenění české Akademie populární hudby v kategoriích Alternativní hudba-world music a Objev roku za rok 2001 a v kategorii World music za rok 2007. V roce 2007 vystoupily jako první česká kapela na mezinárodním hudebním veletrhu WOMEX ve španělské Seville. V roce 2015 získaly cenu odborné poroty na showcasovém festivalu Czech music crossroads v Ostravě. Loni kapela oslavila 20 let a na podzim vydala novou desku Motyle, na které dámy zůstávají poetické a jejich skladby znějí křehce, a přesto s nebývalou vnitřní silou. Tara Fuki hraje ve složení Andrea Konstankiewicz-Nazir a Dorota Barová.
So/Sat/22/10/
Dům umění v Ostravě
Dům umění v Ostravě
16.00 / 4 PM
Čtení autorů nakladatelství Adolescent
Aleš Kauer (CZ), Jan Spěváček (CZ), Atrin Matuštík (CZ) a Martin Skýpala (CZ). Provází Aleš Kauer.
Je básník, pracovník s textem a učitel. Narodil se na Vysočině, z Vysočiny neustále odjíždí, přičemž se do ní vrací; žije v Jihlavě. Vydal čtyři básnické sbírky, poslední Periskop (2021) je z nakladatelství Adolescent, na jehož chodu se podílí s jeho zakladatelem Alešem Kauerem a editorkou Marií Ferynou.
Je výtvarník, básník, performer, zakladatel bibliofilského nakladatelství Adolescent, několika avantgardních hudebních projektů, organizátor kulturních akcí a literárně-hudebního festivalu Kvílení. Graficky a výtvarně doprovodil mnoho knih a časopisů. Publikuje v A2, Hostu, Tvaru, Welesu, Glosolalii, Prostoru, Artiklu… Hudebními recenzemi přispívá na portál Deník Referendum. Výbor z jeho juvenilních básní vydalo nakladatelství Kniha Zlín v roce 2011. Poslední básnické sbírky vyšly v nakladatelství Adolescent: VNĚ/MNĚ (2014) a HappyEND (2020). Na Bandcampu jsou ke slyšení cykly zhudebněných básní „Heron“ (Ivan Martin Jirous), ERTH (Olina Stehlíková), Imaginists (Sergej Jesenin), Vyrozumění (Václav Havel)… Víc na www.kauer.cz nebo www.adolescent.cz.
Je básník, původem z Valašského Meziříčí, který vystřídal nespočet zaměstnání, ale také i měst, ve kterých po jistou dobu pobýval. Své básně publikoval v řadě periodik (Protimluv, Tvar, Host, Čmelák a svět a další). Nakladatelství Protimluv mu vydalo tři básnické sbírky: Ruční práce (2008), Příběhy písmen (2010) a Noc je na prodej (2016). V Adolescentu vydal letos sbírku Střídavá péče. Bydlí v Praze.
Je autorem sbírky Bildungsroman (2018, Dauphin) a benefičního e-booku Naše řeč (2022, Adolescent). V roce 2020 byl nominován na Drážďanskou cenu lyriky. Aktuálně překládá do češtiny texty z antologie We Want It All: An Anthology of Radical Queer Poetics.
18.00 / 6 PM
Být jiný II.
Patrycja Sikora (PL) a Suzana Tratnik (SLO)
Beseda s polskou a slovinskou autorkou a čtení. Z polštiny tlumočí Jiří Muryc, ze slovinštiny Alena Šamonilová.
Je básnířka, slamerka a editorka. Publikovala v polských časopisech Kontent, Dwutygodnik, Czas Kultury, Helikopter, Mały Format, Odra aj., její překlady do češtiny vyšly v Psím vínu a Protimluvu. Za svoji debutovou básnickou sbírku Instrukcja dla ludzi nie stąd (Návod pro lidi, kteří nejsou odsud) byla v roce 2020 nominována na cenu Paszporty Polityki. Je několikanásobnou vítězkou básnických slamů. Působí jako editorka literárního čtvrtletníku Strona Czynna, podílela se také na básnických antologiích Jak długo będziemy musieli (antologie queer poezie) a Biji Rojava! (antologie na podporu Rojavy). Žije a pracuje v Poznani.
Je spisovatelka, překladatelka z angloamerické literatury, publicistka, esejistka, dlouholetá aktivistka lesbického hnutí, je výraznou postavou současného slovinského kulturního života. V roce 1987 spoluzakládá lesbickou skupinu Škuc-LL v Lublani a podílí se na organizaci Festivalu gay a lesbických filmů (dnešní Festival LGBT filmu, mimochodem nejstarší festival tohoto druhu v Evropě a nejstarší mezinárodní filmový festival ve Slovinsku). Sama o svém aktivismu pro Sio1net říká, že bedlivě sledovala rodící se nová hnutí a vždy byla ráda „u toho“, hlavně pokud šlo o kulturu. Do dnešního dne jí vyšlo 7 sbírek krátkých povídek, 5 románů, obrázková knížka pro děti, dále je autorkou rozhlasové hry a odborných publikací o lesbickém hnutí ve Slovinsku a lesbické literatuře. Za svou literární činnost získala mnoho ocenění a nominací a je překládána do více jak dvaceti jazyků. V češtině vyšel její první román Jmenuju se Damián (2005) a také její druhý román Třetí svět (2013).
Pochází z Písku, je absolventkou Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, oboru slovenistika-makedonistika. Ze slovinštiny přeložila román Niny Kokelj Hedvábínka (Sviloprejka) a román Suzany Tratnik Jmenuju se Damián (Ime mi je Damjan). V rámci Česko-slovinské společnosti se věnuje organizaci kulturních projektů a akcí v ČR i ve Slovinsku. Je autorkou kapesního slovinsko-českého a česko-slovinského slovníku.
Polonista, překladatel a tlumočník, odborný asistent na katedře slavistiky Filozofické fakulty Ostravské univerzity. Mezi jeho odborné zájmy patří mj. jazykové kontakty, bilingvismus, srovnávací gramatika polštiny a češtiny, česko-polské kontakty na Těšínsku, výuka polštiny jako cizího jazyka, překladatelství. Je autorem/editorem několika publikací a odborných článků a řešitelem několika mezinárodních projektů.
20.00 / 8 PM
Někteří lidé jsou jedinečnější
Aleš Palán (CZ)
Beseda s autorem knihy Robinsoni a donkichoti. Moderuje Petr Ligocký.
Je spisovatel a publicista, dvojnásobný držitel ocenění Magnesia Litera (knižní rozhovor se samotáři Jako v nebi, jenže jinak a sborník Brnox, který připravil s Kateřinou Šedou), dvakrát byl na toto ocenění také nominován (rozhovor s bratry Florianovými Být dlužen za duši a román Ratajský les). Jeho rozhovor s šumavskými samotáři Raději zešílet v divočině zvítězil v anketě Lidových novin Kniha roku, Divadlo Husa na provázku uvádí stejnojmenné představení. Palánův rozhovor s bratry Reynkovými Kdo chodí tmami byl oceněn výroční cenou Českého literárního fondu, tři autorovy knihy zvítězily v anketě Katolického týdeníku Dobrá kniha (Kdo chodí tmami, rozhovor s opatem Tajovským Člověk musí hořeti a s L. Armbrusterem Tokijské květy). Autor si obzvlášť cení třetího místa v soutěži Nejkrásnější kniha za publikaci Jaderná puma a její výroba v amatérských podmínkách – ocenění bylo uděleno v kategorii učebnice.
Pravidelně moderuje na ProtimluvFestu. Dětství trávil střídavě v Bohumíně a polské vesnici Gorzyczki. Vystudoval polonistiku na Ostravské univerzitě. Píše básně a povídky. Publikoval v časopisech Host, Pandora, Protimluv a Texty, dále se jeho básně objevily na webu Nedělní chvilka poezie, revue Ravt a Ostravan. Věnuje se také překládání současné polské poezie. Je autorem obrazové publikace o hornoslezském malíři Józefu Sowadovi (1956–1997) Talenty i pasje – Publikacja twórczości artysty Józefa Sowady (2019). Od roku 2016 je redaktorem ostravského nakladatelství Protimluv a stejnojmenné revue. Pracuje v Knihovně města Ostravy. Vydal sbírky Diagnóza (2020) a Popel dnů (2022).
Klub DOCK
KLUB DOCK
21.30 / 9.30 PM
I Love 69 Popgejů (CZ)
Performance audiovizuálně-performerské skupiny
I Love 69 Popgejů je audiovizuálně performerská skupina z Ostravy vystupující ve složení Jakub Adamec a Pavel Pernický. Oba členové absolvovali ateliér intermédií Petra Lysáčka na Fakultě umění Ostravské univerzity. V roce 2009 byli vyhlášeni nejzajímavějším projektem soutěže Malá Alternativa 2009. Vydali několik alb, např. v roce 2020 to bylo Neomarxistické Ekofeministické Antifašistické album. Společně s dramaturgem Lukášem Jiřičkou připravili ve stejném roce pro stanici Vltava rozhlasovou kompozici s názvem Pojďte, lidé, na divadla s železnýma kladivama. Jejich živá vystoupení jsou známá výraznou energií a intenzitou. Odehráli přes 170 koncertů doma i v zahraničí. Víc na http://ilove69popgeju.net/.
Off program:
So/Sat/22/10/
Galerie Věž ve Frýdku-Místku
Gallery Tower in Frýdek-Místek
18.00 / 6 PM
hlavní partneři:
partneři:
spolupracujeme:
na projektu spolupracujeme s těmito organizacemi z Polska, Maďarska a Slovenska:
