Hrdinkou několika knížek Bálinta Harcose je neposedná holčička Sofie; má dlouhé vlásky „tizianové“ barvy a kdykoli a kdekoli se dokáže sama zabavit. Její vynalézavost nezná hranic! Někdy – ba skoro vždycky – to ovšem se svojí nezkrotností trošku přežene a pak se začnou dít věci…
Nelze si také nevšimnout, že obzvláštní lásku chová autor ke zvířatům, zejména ke kočkovitým šelmám, od domácích koťat až po lvy. Zná dokonce lva hýřícího barvami – se zelenou hřívou, v červeném klobouku a fialovém kabátě, jen kalhoty má hnědé, zablácené, jehož přičiněním budete mít v malíčku nauku o barvách! Dodejme, že když není po ruce lev, nepohrdne Bálint Harcos ani medvědem…
A zatřetí nesmíme zapomenout, že v mnoha knihách maďarského spisovatele, ať už jsou psány prózou, nebo ve verších, vystupují čarodějové a čarodějnice. Ale většinou nejsou vysloveně zlí a nebezpeční, protože i když provedou nějakou nepřístojnost, kterou pak ostatní hrdinové knížky složitě napravují, na poslední stránce uznají svou chybu a polepší se… Na jak dlouho, o tom už se nemluví.
Ve svých krátkých pohádkách vytváří Bálint Harcos originální groteskní svět, který děti pochopí natotata. Dospělým to možná bude trvat trochu déle, ale většinou si na pomotaný mikrokosmos maďarského spisovatele každý zvykne dřív, než slavný detektiv Tlachař Neklida z Pomotaných lupičů vyřeší svůj nejzapeklitější případ. Zkuste si to sami! S chutí do toho a půl je přečteno.