Poetická próza Jař odkazující svým podtitulem metaflóra někam „za“ samu přírodu, jak ji obvykle vnímáme, nastoluje otázky, které maně vytanou při její četbě na mysli: Co je krása slova i činu, krása přírody i člověka v dnešní době? Jaká je či by mohla být jeho pravá touha, kde a v čem je jeho původnost, víra, lidskost i dětství? Jiří Váňa Stigen, vystudovaný nordista, ale také zahradník, přitom ústrojně pracuje s principem personifikace vlastností květin. Mnohé postavy knihy, s nimiž se během čtení setkáme, přirovnává k nejrůznějším, často i méně známým „konstantám“ z rostlinného světa, čímž celému příběhu, svého druhu mimořádným lyrickým črtám, dodává další pozoruhodný přesah.

Jiří Váňa Stigen (*1984) píše básně a prózy, je také překladatel. Doposud vydal básnickou sbírku Vzpomínkovník (2010) a lyrické prózy Sušírna (2015) a Ozim (2019, nominace na Cenu Jantar). Po studiích zahradnické školy vystudoval nordistiku a bohemistiku na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Nakonec podlehl volání severu a odešel do Norska, kde se věnoval mnoha různým povoláním, mimo jiné zemědělství či tesařině, založil tam rodinu a má nyní dvě děti. Přeložil několik dětských knih Jo Nesba z norštiny do češtiny. Nyní žije v Norsku rozpřažen mezi severem a rodnou zemí. Od roku 2020 vyučuje na univerzitě ve městě Ås.

Ohlasy a recenze na knihu:

Ivan Motýl: Po Ozimu přišla Jař. O hlubokém lidství v nové próze Jiřího Váni Stigena, ostravan.cz, zde odkaz