Za každým světlem stín

Nová reprezentativní sbírka jedné ze stěžejních autorek české básnické scény. V trilogii s názvem Za každým světlem stín pozoruje Svatava Antošová svou paměť a nechává se jí vést do období dětství a dospívání, kdy ji a její výchovu silně poznamenala studená válka a normalizace (první část), pokračuje obdobím přelomu dvou epoch na konci osmdesátých a na začátku devadesátých let 20. století, které nedokáže přijmout nekriticky (druhá část) a končí vyrovnáváním se s vlastním stárnutím a s obavami nejen o další vývoj v naší zemi, ale i o osud Evropy a světa (třetí část). Za každým světlem stín je knižní titul, který má aspiraci oslovit širší čtenářskou obec a rozvířit debatu o současném směřování české společnosti.

Svatava Antošová (*1957) je básnířka, prozaička a publicistka. V roce 1981 stála u zrodu Patafyzického kolegia Teplice, od konce 80. let spolupracuje s literární Skupinou XXVI. Publikovat začala v samizdatu (časopisy Pako a Vokno), knižně vydala básnické sbírky Říkají mi poezie (1987), Ta ženská musí být opilá (1990), …aniž ťala hlavou (1994), Tórana (1994), Kalendář šestého smyslu (1996), Ještě mě nezabíjej! (2005), Vlčí slina (2008), Dvojakost (2014; s Petrem Kurandou), Diktátor píše báseň (2020) a Sázení ohně. Výbor z poezie 1977–2022 (2022). Dále publikovala prózy Dáma a švihadlo (2004), Nordickou blondýnu jsem nikdy nelízala (2005) a Skoby/Punkt Memory (2012). Je spolupodepsaná pod publikacemi Adresát Ladislav Verecký: dopisy Svatavy Antošové, Ivana Jelínka a Ivana Diviše (2013) a Malé pogo pro tebe: dopisy Mirka Kovaříka Svatavě Antošové z let 1985–1993 (2022). Uspořádala antologii básníků Skupiny XXVI Soví let (2009).