Literární čtvrtek v polském i řeckém duchu

Zveme na pravidelný Literární čtvrtek v Domě umění v Ostravě, tentokrát výjimečně ve středu 17. 6. 2026 od 18 hodin, spojený s uvedením nového čísla revue Protimluv 2/26 a knihy Sestup devíti / Poslední Varlamis řeckého spisovatele Thanasise Valtinose. Večera se zúčastní básníci Alexandr Pech, Petr Ligocký a výtvarnice Sofie Prusali. Známá ostravská malířka řeckého původu vystaví obraz, který dotváří titulku knižní novinky Protimluvu, společného slovensko-českého projektu, na němž se vedle redaktorů nakladatelství podílela především slovenská překladatelka Maria Kozelnická. Hudební vstupy zajistí kapela Mamalör, pořad moderují Jiří Macháček a Petr Ligocký.

Nové číslo revue 2/26 nabízí průřez polsko-českou kulturní výměnou a ukazuje na živé propojení obou literatur v současnosti. Čtenáři se v něm seznámí s tvorbou současných polských autorů, jejichž díla získala velký mezinárodní ohlas – od Urszuly Honek s její nominací na prestižní Man Booker Prize za prózu Bílé noci až po experimentální román Berland Weroniky Gogoly. Číslo přináší také výběr z díla významných polských básníků klasické moderny (Anna Świrszczyńska, Zuzanna Ginczanka) přes generaci druhé poloviny 20. století (Andrzej Bursa a Rafał Wojaczek v překladech básníků Petra Motýla a Alexandra Pecha) až po současnost (Zofia Bałdyga). Součástí je také esej mapující polské vlivy v díle českého autora Bogdana Trojaka a rozhovory s kurátorkami Edith Jeřábkovou a Mariannou Dobkowskou o současné výstavě Půda a přátelé v ostravské galerii Plato. Nové vydání revue se věnuje i filmové kultuře v podobě reportáže z květnového festivalu Kino na hranici v Těšíně a Českém Těšíně.

Novelami Sestup devíti a Poslední Varlamis dostává slovenský i český čtenář do rukou texty jednoho z nejvýznamnějších řeckých spisovatelů 20. století Thanasise Valtinose (1932–2024). První z nich, psaný v roce 1959, je inspirovaný občanskou válkou v Řecku v letech 1948 až 1949. Devět členů povstalecké armády sestupuje z peloponéských hor k moři, trpí neustále žízní a horkem vrcholného léta, a až na nejmladšího vypravěče, podobně jako je tomu ve slavném filmu Sedm statečných, směřuje k nevyhnutelně tragickému konci. Pozdní Valtinosova povídka Poslední Varlamis z roku 2010 přednesená autorem při jmenování za člena Aténské akademie rozšiřuje pohled na způsob a techniky jeho psaní, jež se mj. vyznačuje ironií odkazující k nejednoznačnosti jazyka a jednostrannému vnímání světa.