Básně Kristýny Svidroňové jsou komponované do celku, jemuž dominuje lyrická mluvčí v druhé osobě a bohatý svět rostlinné říše a životodárné vody, na níž TENTO SVĚT závisí: duby, břízy, olše, kaštany, smrk, zázvor, borůvky, karafiáty, pokojové rostliny, jejich tkáň a habitus, jejich listy, semena, květy, vůně a kořeny touto sbírkou prorůstají. Mluvčí se proměňuje v jejich soukmenovkyni – rozkvétá a plodí, ale také vadne, chřadne, natahuje se ke slunci, žízní. K přírodnímu světu stojí v opozici svět digitální a městský i stěny pokoje, v nichž jako by byl lyrický subjekt Kristýny Svidroňové uzavřen, držen a mezi nimiž pěstováním pokojových rostlin imitoval přírodu ve smyslu přirozenosti. (Olga Stehlíková)

Kristýna Svidroňová (*1992) trávila své dětství a dospívání v Záblatí u Bohumína, nyní žije v Ostravě. Vystudovala Českou literaturu na Slezské univerzitě v Opavě. Je finalistkou 41. ročníku Literární soutěže Františka Halase. Publikovala v časopisech Artikl, Protimluv, Weles, dále se její básně objevily na webu Nedělní chvilka poezie, revue Ravt a Ostravan. Od roku 2013 organizuje ostravské Literární přeháňky. V současnosti se věnuje copywritingu a online marketingu, mimo to doučuje český jazyk a literaturu.

Ohlasy a recenze na knihu:

Kristýna Svidroňová, Sochy z peřin, Jedna báseň na ČT art s interpretačním textem Romana Polácha, zde odkaz

Petra Kupcová: Básně, které rostou z nebe, Artikl, zde odkaz