ProtimluvFest 2023
17. ročník
18. až 20. října 2023
Galerie výtvarného umění v Ostravě
Jurečkova 1750/9, Ostrava
Centrum Pant
Čs. legií 22, Ostrava
Studio G
Chelčického 691/8, Ostrava
ProtimluvFest je mezinárodní literární festival zaměřený zejména na literaturu zemí Visegrádu a jejich současných autorů. Chceme pomoci hlubšímu uvědomění si naší společné identity a kulturního dědictví, a to jak výběrem hlavního tématu programu, tak i samotných vystoupení. ProtimluvFest se koná každoročně v říjnu v Ostravě.
ProtimluvFest is an international literary festival which features mainly literature of the Visegrad countries and their contemporary artists. Both the main theme of each year‘s programme and the readings and interactive discussions and sessions afterwards aim to enhance the common V4 identity and heritage. ProtimluvFest takes place annually in Ostrava in mid-October.
Tématem letošního ročníku bude fenomén moře nejen v literatuře, ale i současná maďarská, slovenská, česká i polská poezie a próza doplněná o hosty z Chorvatska a Bosny a mladá ostravská literární scéna.
This year, the main themes will be phenomenon of the sea, not only in the literature, also the contemporary Hungarian, Slovak, Slovene, Czech and Polish poetry and prose also with the special guests from Croatia and Bosnia, and the young literary scene of Ostrava.
St/Wed/18/10/
vstup zdarma
Studio G
Studio G
17.00 / 5 PM
Protimluvná trachta
Martin Dytko (CZ) a Filip Klega (CZ)
Přijďte si poslechnout, jakými tématy žije současná poezie. Pořad věnovaný mladým, ale přesto již zavedeným moravskoslezským tvůrcům. Uvádí Petr Ligocký.
Join us for a discussion of the topics that are stirring the contemporary poetry. A program dedicated to young but established poets from Moravian-Silesian region. Presented by Petr Ligocký.
Pochází z Ostravy, v níž žije a vyučuje na základní umělecké škole. Po nedokončených studiích biologie a fyziky na Ostravské univerzitě studoval jazzovou kytaru u Jana Kyjovského. Je členem kapel Šamanovo zboží, Sothein a Octopus field. Skládá a provozuje scénickou hudbu. Letos mu vyšel básnický debut Epocha žárovky v edici Mlat u nakladatelství Větrné mlýny.
Člen undergroundového uskupení Vítrholc, kde recituje a hraje na baskytaru. Spolupořádá autorská čtení Omlatina. Knižně publikoval v básnické antologii Pandezie (2021) a v mezinárodní básnické antologii Lines from Visegrad (2022). Debutoval básnickou knihou Andrstán (edice Mlat, Větrné mlýny 2022), za kterou v roce 2023 obdržel Cenu Jiřího Ortena.
Pravidelně moderuje na ProtimluvFestu. Dětství trávil střídavě v Bohumíně a polské vesnici Gorzyczki. Vystudoval polonistiku na Ostravské univerzitě. Píše básně a povídky. Publikoval v časopisech Host, Pandora, Protimluv a Texty, dále se jeho básně objevily na webu Nedělní chvilka poezie, revue Ravt a Ostravan. Věnuje se také překládání současné polské poezie. Je autorem obrazové publikace o hornoslezském malíři Józefu Sowadovi (1956–1997) Talenty i pasje – Publikacja twórczości artysty Józefa Sowady (2019). Od roku 2016 je redaktorem ostravského nakladatelství Protimluv a stejnojmenné revue. Pracuje v Knihovně města Ostravy. Vydal sbírky Diagnóza (2020) a Popel dnů (2022).
Centrum Pant
Centrum Pant
18.00 / 6 PM
Žena ve tvaru sklenice / Woman in the shape of a glass
Irena Šťastná (CZ)
Psát, protože jde o nezbytnost, kterou potřebuje člověk k bytí. Setkání s básnířkou Irenou Šťastnou moderuje Oskar Mainx.
To write, because it is a necessity one needs to exist. A meeting with a poet Irena Št’astná, whose new collection of poems is published this year, presented by Oskar Mainx.
Autorka básnických sbírek Zámlky (Host, Brno 2006), Všechny tvoje smrti (2010), Živorodky (2013), Žvýkání jader (2015) a Sen o třetí plíci (2018). Spolu s Milanem Šťastným napsali také krátké veršované vyprávění pro děti s názvem Na mamuta (2016). Předposlední básnická kniha má název Dny. Roky. A co víc? (2021), v letošním roce jí vyšla kniha Žena ve tvaru sklenice. Nominaci na Drážďanskou cenu lyriky obdržela Šťastná v roce 2012. Čtvrtá kniha Žvýkání jader byla nominována na cenu Magnesia Litera v roce 2016. Cenu Jantar za literaturu získala autorka v roce 2019. Její básnické texty byly dosud přeloženy do angličtiny, němčiny, polštiny, slovenštiny, portugalštiny, rumunštiny, španělštiny a hindštiny. Pracuje jako ředitelka Knihovny města Ostravy.
Pedagog, literární historik, literární kritik. Absolvent bohemistiky a doktorského studia české literatury a literární vědy na Ostravské univerzitě. Autor monografie mapující poezii Egona Bondyho Poezie jako mýtus, svědectví a hra (2007). Interpretačními hesly se podílel na dvoudílné publikaci Desátá léta v podobách kritiky 1 (2013) a Desátá léta v podobách kritiky 2 (2015). Spoluautor kapitol z dějin literární kritiky Osobnosti a praxe. K literární kritice v desátých letech 20. století (2016). Svou tvorbou je zastoupen v antologiích V srdci Černého pavouka (ed. Milan Kozelka, 2000) a Briketa (ed. Ivan Motýl, 2013). Občasně publikuje v časopisech Host, Protimluv a Tvar. Člen redakce revue Protimluv (zástupce šéfredaktora). Působil na několika univerzitách (naposledy Slezská univerzita v Opavě), avšak rozhodl se k radikální změně a po roční podnětné zkušenosti na frýdecké Scioškole vyučuje od r. 2022 na Střední umělecké škole v Moravské Ostravě.
19.00 / 7 PM
Lutyňské tango / The Tango of Lutyne
Otylia Toboła (PL/CZ)
Polská novinářka a prozaička představuje rozsáhlý povídkový soubor o Těšínsku a osudech jeho obyvatel z dob druhé světové války při příležitosti vydání publikace v českém překladu. Knihu přeložil do češtiny Jan Faber a doprovází ji zasvěcený úvod předního českého historika Mečislava Boráka. Moderuje Michal Przywara.
The Polish journalist and novelist presents a large collection of short stories about the Těšín region and the fate of its inhabitants during the Second World War on the occasion of the publication of the book in Czech translation. The book has been translated into Czech by Jan Faber and is accompanied by an insightful introduction by the leading Czech historian Mečislav Borák. Presented by Michal Pzrywara.
Rozhlasová a televizní novinářka zabývající se nejnovějšími dějinami Těšínského Slezska, dlouholetá redaktorka polského vysílání Českého (a Československého) rozhlasu Ostrava. Spoluautorka scénářů k televizním dokumentům Zločin jménem Katyň a Lebka. Její filmový dokument Stará fotografia (kamera a střih Jirí Brzóska) získal první cenu v novinářské soutěži polského Senátu. Její rozsáhlá kniha Lutyňské tango má podtitul Jiné válečné příběhy z Těšínska a ukazuje toto území nazývané v polštině termínem Zaolzie jako svébytný kulturní fenomén i místo, jehož obyvatelé se hrdinně postavili proti německé okupaci a neváhali v boji za svobodu ztratit to nejcennější, co měli, tedy i svůj život.
Polák z Těšínska nyní bydlící v Bystřici nad Olzou. Přednáší polskou literaturu a polské reálie a kulturu na Katedře slavistiky Ostravské univerzity. Od roku 2020 je ředitelem Polského centra Kongresu Poláků, jehož cílem je propagovat polskou kulturu v ČR a realizovat vzdělávací aktivity pro polskou komunitu na Těšínsku. V Českém Těšíně vede hudební klub Dziupla.
Studio G
Studio G
20.00 / 8 PM
Poslední století. Návrat do Dimony / The last century. Return to Dimona
Jakub Filo (SK)
Zástupce šéfredaktorky deníku SME Jakub Filo představuje svůj románový debut, pochmurné dystopické dílo o snaze zachránit svět nejen před technologiemi, ale především samotnými lidmi. Moderuje slovakista Miroslav Zelinský.
Jakub Filo, the deputy editor-in-chief of the SME daily, presents his debut novel, a bleak dystopian work about the quest to save the world not only from technology, but above all from humans themselves. Presented by the Slovakist Miroslav Zelinský.
Nová tvář slovenské prózy, ale rozhodně nikoliv nová tvář slovenské mediální scény. Pracuje jako zástupce šéfredaktorky deníku SME pro oblast zpravodajství. Vystudoval Fakultu sociálních studií na Masarykově univerzitě v Brně, vědecký titul Ph.D. v oboru Mediálních studií získal na bratislavské Panevropské vysoké škole. V roce 2020 vydal svůj románový debut Posledné storočie. Návrat do Dimony. Kniha se vřazuje velmi důstojně do linie světových dystopických děl, myslíme na Zamjatina, Huxleyho, Orwella, Boyeovou, ale blízko má i k české tradici, např. Invalidní sourozenci Egona Bondyho nebo nověji Mondschein od Ondřeje Štindla.
Vystudoval český jazyk a historii na univerzitě v Brně, poté působil v brněnské pobočce Ústavu pro českou literaturu AV ČR. Pracoval jako literární redaktor v televizi a rozhlase. V letech 2002–2004 byl lektorem na Univerzitě Erfurt v Německu. Od roku 2004 pracuje na Fakultě multimediálních komunikací UTB ve Zlíně, od r. 2011 na Slezské univerzitě v Opavě, kde je aktuálně zástupcem vedoucí Ústavu filmové, televizní a rozhlasové tvorby. Zde vyučuje estetiku, vizuální studia a kulturní průmysly, vede Ateliér kulturního managementu. Ze slovenštiny do češtiny přeložil více než 50 knižních titulů, mj. básnickou antologii Rytíři textových polí věnovanou slovenské poezii po r. 1989, antologii básnické skupiny Osamělí běžci (Ostrava 2017), prózu Loli paradička (2021) Víti Staviarského a dále mj. knihy Petra Pišťaneka, Pavla Vilikovského, Dušana Dušeka nebo Daniely Kapitáňové.
21.00 / 9 PM
Vila nad mořem / Villa above the Sea
Stefan Grabiński (PL)
Publicista, editor a sběratel starých tisků Martin Jiroušek uvede tvorbu polského dramatika a prozaika Stefana Grabińského. Součástí pořadu bude také scénické čtení českého překladu Grabińského dramatu Vila nad mořem v podání ostravských činoherců Terezy Cisovské, Marka Cisovského a Víta Rolečka. Moderuje Jiří Macháček.
Publicist, editor and collector of old prints Martin Jiroušek will present the work of Polish playwright and novelist Stefan Grabiński. The programme will also include a staged reading of the Czech translation of Grabiński’s drama Villa above the Sea performed by Ostrava actors Tereza Cisovská, Marek Cisovský and Vit Roleček. Presented by Jiří Macháček.
Polský spisovatel fantastické literatury a hororů a také dramatik. Bývá nazýván polským E. A. Poem. Studoval na Fakultě filologie na univerzitě ve Lvově, po absolutoriu působil jako učitel na středních školách. Pod pseudonymem Stefan Żalny vydal sbírku novel Z wyjątków. W pomrokach wiary. V roce 1918 kritika příznivě přijala jeho druhou sbírku Na wzgórzu róż. Literární úspěch ho potkal o rok později, kdy vyšla jeho sbírka povídek ze železničního prostředí Demon ruchu. Je autorem několika románů: Salamandra (Salamandr, 1924), Cień Bafometa (Bafometův stín, 1926), Klasztor i morze (Klášter a moře, 1928) a Wyspa Itongo (Ostrov Itongo, 1936). Napsal také divadelní hry, například drama Vila nad mořem. Premiéra se konala v roce 1920 v dnes již neexistujícím divadle Teatrz Mały ve Varšavě a byla přeložena do češtiny již před sto lety polonistou Bohumilem Vydrou, jehož dosud nevydaný překlad nedávno nalezl v rukopise a také ve strojopisu doktorand polonistiky v Katovicích Pierre Van Cutsem. Hra nyní vychází jako příloha revue Protimluv 3/2023.
Absolvoval obor Teorie a dějiny dramatických umění na UP v Olomouci. Studium uzavřel prací Nekonvenční horor a jeho základní rysy. Spolupracoval s různými filmovými festivaly i kulturními instituty. Přednášel na univerzitách v Brně, Olomouci, Opavě a Ostravě. V současnosti působí na volné noze, píše články pro MF DNES, provozuje antikvariát a přednáší o vztahu filmu a literatury. Pod hlavičkou Protimluvu vydal publikaci o hororu v českých zemích s názvem Černý bod (2015), inicioval jako editor antologii Fialoví ďábli (2020) a je autorem konceptu knihy německých strašidelných pověstí z 19. století s názvem Fantasmagoriana (2021). Jako editor dále připravil k vydání publikaci Ďáblovy knihy (2022). V letošním roce se podepsal pod koncept knihy Nalezené ptáče Fundvogel německého prozaika Hannse Heinze Ewerse, která vychází v Protimluvu v překladu Ingeborg Fialové-Fürstové.
Herečka Komorní scény Aréna, jejíž první rolí ještě v prostorách dnešní Staré arény byla postava Mladé v legendární inscenaci Prorok Ilja. Hostovala v Těšínském divadle v Českém Těšíně, Národním divadle moravskoslezském nebo Moravském divadle Olomouc. I přesto, že je profesí činoherní herečka, není jí cizí ani žánr muzikálu, který si vyzkoušela v Národním divadle moravskoslezském. Kromě divadla se věnuje zpěvu v klezmerové kapele Mamalör, tancuje swing a miluje koupání v přírodě. Členkou souboru KSA je od roku 2001.
Je jedním z nejoslnivějších, ale i nejzkušenějších herců Komorní scény Aréna. Spolupracuje s Českou televizí Ostrava a čas od času i s Českým rozhlasem. Velmi jemně si přičichl i k filmové práci (např. s režiséry Miroslavem Krobotem, Janem Hřebejkem, Olmem Omerzu či s Ondřejem Provazníkem). Ve volných chvílích hraje na kytaru v klezmerové kapele Mamalör. V roce 2015 byl nominován v anketě portálu i-divadlo na 3. místo v kategorii Nejlepší mužský herecký výkon roku 2015, v témže roce získal širší nominaci na Cenu Thálie za mužský herecký výkon, dále získal cenu „Těšínský anděl“ za nejlepší mužský herecký výkon a Cenu divadelní kritiky za nejlepší mužský herecký výkon roku 2015. Členem souboru KSA je od založení Arény v roce 1994.
Od dětství se věnoval recitaci a po maturitě na osmiletém gymnáziu vystudoval herectví na pražské DAMU. Absolvoval v roce 2016, kdy posílil i činoherní řady Národního divadla moravskoslezského. Zahrál si např. mladého zamilovaného Fentona z Veselých paniček windsorských. Vidět jste jej mohli i v opeře La traviata, kde se převtělil do samotného autora románové předlohy Alexandra Dumase ml. Ve volném čase je nadšený dekoratér interiéru a především výrobce designových stínidel na lampy z pečicího papíru. Na 60. ročníku akce Poděbradské dny poezie se ve své kategorii stal laureátem ceny Vladimíra Justla a získal také cenu publika.
Nakladatel, hudebník, básník i publicista. Po studiích na Filozofické fakultě Ostravské univerzity a Filozofické fakultě Univerzity Karlovy působil jako novinář, v roce 2001-2002 byl redaktor volné rozhlasové tvorby Českého rozhlasu Ostrava. Od roku 2002 až dosud je šéfredaktor revue Protimluv, jako nakladatel připravil k vydání více než 100 knižních titulů stejnojmenného vydavatelství; od počátku je rovněž dramaturg festivalu ProtimluvFest a řady dalších literárních večerů nejen v Ostravě, ale i v Praze, Olomouci nebo Brně. Texty publikoval v Protimluvu, Souvislostech, Textech a Tvaru.
Čt/Thr/19/10/
vstup zdarma
Galerie výtvarného umění v Ostravě – Dům umění
Galerie výtvarného umění v Ostravě – Dům umění
16.00 / 4 PM
Na křídlech avantgardy / On the wings of the avant-garde
Imre Forbáth (HU)
Přednáška překladatele a tlumočníka z maďarštiny, redaktora a publicisty Roberta Svobody o díle i životě maďarského avantgardního básníka Imre Forbátha, který ve 30. a 40. letech minulého století působil jako lékař v Moravské Ostravě. Verše přečte herec Marek Cisovský.
A lecture by the Hungarian translator and interpreter, editor and publicist Róbert Svoboda on the work and life of the Hungarian avant-garde poet Imre Forbáth, who lived as a doctor in Moravian Ostrava in the 1930s and 1940s. The poems will be read by actor Marek Cisovský.
Maďarský avantgardní básník, vlastním jménem Emmerich Fuchs, který po své účasti v maďarské komuně v Budapešti roku 1919 emigroval do tehdejšího Československa. V Praze vystudoval medicínu a byl v kontaktu s českými avantgardními kruhy. V roce 1922 debutoval sbírkou Versek (Verše) ve Vídni, druhá sbírka Vándordal (1923) vyšla na Slovensku. O sedm let později publikoval knihu Favágók (Dřevorubci). Ve třicátých letech zakotvil jako lékař v Moravské Ostravě, byl zde také politicky činným. V roce 1939 odchází do Anglie, kde mu vychází další kniha básní nazvaná Panasz és remény (Nářek a naděje). Po návratu do Československa v roce 1945 se opět vrací do Ostravy (do r. 1949), aby po krátkém diplomatickém působení nakonec zakotvil v Teplicích jako posudkový lékař. Česky mu v roce 1964 vyšel výbor nazvaný Až němý promluví.
Překladatel, tlumočník, redaktor, publicista. Na Filozofické fakultě UK v Praze a na budapešťské univerzitě ELTE vystudoval obor Maďarský jazyk a literatura. Po ukončení studií v roce 1980 se usadil v Maďarsku a pracoval jako novinář v psaném tisku a více než deset let v zahraničním vysílání Maďarského rozhlasu. Paralelně s tím však působil i jako překladatel a tlumočník. Od počátku devadesátých let je na volné noze. Za českou verzi románu Harmonia caelestis od Pétera Esterházyho získal v roce 2014 ocenění v soutěži Magnesia Litera a Cenu Josefa Jungmanna za nejlepší literární překlad. Pro Protimluv překládá především básnické tituly, česky uvedl dílo básníků Gábora G. Gyukicse či Matyáse Sirokaiho. Bydlí v Budapešti.
Je jedním z nejoslnivějších, ale i nejzkušenějších herců Komorní scény Aréna. Spolupracuje s Českou televizí Ostrava a čas od času i s Českým rozhlasem. Velmi jemně si přičichl i k filmové práci (např. s režiséry Miroslavem Krobotem, Janem Hřebejkem, Olmem Omerzu či s Ondřejem Provazníkem). Ve volných chvílích hraje na kytaru v klezmerové kapele Mamalör. V roce 2015 byl nominován v anketě portálu i-divadlo na 3. místo v kategorii Nejlepší mužský herecký výkon roku 2015, v témže roce získal širší nominaci na Cenu Thálie za mužský herecký výkon, dále získal cenu „Těšínský anděl“ za nejlepší mužský herecký výkon a Cenu divadelní kritiky za nejlepší mužský herecký výkon roku 2015. Členem souboru KSA je od založení Arény v roce 1994.
17.00 / 5 PM
Jednorožci / The Unicorns
Barbora Hrinová (SK)
Prozaička a držitelka nejvýznamnější slovenské literární ceny Anasoft litera za rok 2021 pobeseduje se slovenskou literární kritičkou Martou Součkovou o svém knižním povídkovém souboru Jednorožci, který vyšel v loňském roce v překladu do češtiny.
The novelist and the winner of the most important Slovak literary prize Anasoft litera 2021, will talk to literary critic Marta Součková about her short story collection The Unicorns which was published in Czech translation last year.
Prozaička a scenáristka, autorsky pracovala pro rozhlas a televizi. Vytvořila šest audio-dokumentů pro RTVS a Český rozhlas. Absolvovala výzkumné pobyty v Gruzii a v USA, v Kalifornii (jako držitelka Fulbrightova stipendia). Je trojnásobnou finalistkou literární soutěže Poviedka. Za svůj knižní debut, sbírku povídek Jednorožci (2020), získala ocenění Anasoft litera 2021 a cenu René – Anasoft litera gymnazistů. Její kniha byla dosud přeložena do češtiny, polštiny a srbštiny, připravuje se makedonský a maďarský překlad.
Vystudovala obor slovenský jazyk a literatura – anglický jazyk a literatura na FF UK v Bratislavě. Od roku 1990 vyučuje na Institutu slovakistiky a masmediálních studií Filozofické fakulty Prešovské Univerzity v Prešově. Od roku 2013 do roku 2017 působila jako lektorka slovenského jazyka a kultury na Filozofické fakultě Univerzity v Novém Sadě. Věnuje se hlavně polistopadové slovenské literatuře, literární kritice. Marta Součková je autorkou monografií Personálna téma v prozaickom texte (2001), P(r)ózy po roku 1989 (2009), P(r)ózy po roku 2000 (2021) a učebních textů Osobnosti a osobitosti slovenskej prózy 80. a začiatku 90. rokov (1993), Prozaické debuty v 80. a 90. rokoch (1994). Editorsky připravila výbory Jozef Cíger Hronský. Prózy (2008) a Milo Urban. Prózy (2013) a mnoho sborníků z mezinárodních vědeckých konferencí o slovenské literatuře po roce 1989 a po roce 2000. V r. 2015 jí vyšel výbor z jejích recenzí Do poslednej bodky.
18.00 / 6 PM
Úkryty / Hideouts
Michał Sobol (PL)
Autorské čtení nositele významných polských básnických ocenění, např. Ceny Gdyně, Mezinárodní ceny Z. Herberta a dalších, tvůrce řady sbírek, např. Pulsary (2013) nebo Schrony (2016) . Sobolovy verše dosud nebyly do češtiny přeloženy, ale nyní jsou publikovány v překladech Michaela Alexy v revue Protimluv 3/2023. Představují autora jako „ohledávače“ určitého místa či prostoru, nejčastěji (polské) vesnice, ale také jako citlivého „glosátora“ dávných vzpomínek na dětství. Moderuje Jiří Macháček, z polštiny tlumočí Jiří Muryc. Verše v překladu do češtiny přečte herec Marek Cisovský.
Public reading by the winner of major Polish poetry awards, such as the Gdynia Prize, the International Z. Herbert’s Prize and others. Michal Sobol is an author of several books, such as Schrony (2016) and Pulsary (2013). Sobol’s poems have not yet been translated into Czech, but they are now published in Michael Alexa’s translation in Protimluv 3/2023. The poems present the author as an „observer“ of a particular place or space, most often a (Polish) village, but also as a sensitive „commentor“ of old memories of childhood. Presented by Jiří Macháček, interpreted by Jiří Muryc.
Básník. Vystudoval církevní dějiny a filozofii na Jagellonské univerzitě v Krakově. Autor sedmi sbírek. Vítěz Ceny Kazimiery Iłłakowiczówny za nejlepší básnický debut roku. Za svazek Pulsary obdržel Literární cenu města Radom, nominaci na Literární cenu Gdyně a nominaci na Cenu Wisławy Szymborské. Publikoval básně v mnoha časopisech doma i v zahraničí. Letos vydal zatím svou poslední básnickou knihu nazvanou Trasy přeletů (Trasy przelotow). Od roku 1998 žije ve vesnici Zabierzów Bocheński na okraji Niepołomického lesa. Donedávna pracoval v klášterní knihovně v Krakově. Jeho básně byly přeloženy do angličtiny, španělštiny, katalánštiny, němčiny a slovinštiny.
Polonista, překladatel a tlumočník, odborný asistent na Katedře slavistiky Filozofické fakulty Ostravské univerzity. Mezi jeho odborné zájmy patří mj. jazykové kontakty, bilingvismus, srovnávací gramatika polštiny a češtiny, česko-polské kontakty na Těšínsku, výuka polštiny jako cizího jazyka, překladatelství. Je autorem/editorem několika publikací a odborných článků a řešitelem několika mezinárodních projektů.
Nakladatel, hudebník, básník i publicista. Po studiích na Filozofické fakultě Ostravské univerzity a Filozofické fakultě Univerzity Karlovy působil jako novinář, v roce 2001–2002 byl redaktor volné rozhlasové tvorby Českeho rozhlasu Ostrava. Od roku 2002 až dosud je šéfredaktor revue Protimluv, jako nakladatel připravil k vydání více než 100 knižních titulů stejnojmenného vydavatelství; od počátku je rovněž dramaturg festivalu ProtimluvFest a řady dalších literárních večerů nejen v Ostravě, ale i v Praze, Olomouci nebo Brně. Texty publikoval v Protimluvu, Souvislostech, Textech a Tvaru.
19.00 / 7 PM
Můj první kryt / My First Shelter
Igor Pomerancev (UA)
Igor Pomerancev je básník, esejista a novinář žijící od roku 1995 v Praze. Nyní mu vychází v češtině již druhá kniha Můj první kryt, kterou přeložila Jana Kitzlerová, průvodkyně večera. Ukázky z knihy přečte herec Marek Cisovský.
Igor Pomerancev is a poet, essayist and journalist who has been living in Prague since 1995. His second book My First Shelter, translated by Jana Kitzlerová, who will guide through the evening, is now being published in Czech. Excerpts from the book will be read by actor Marek Cisovský.
Básník, esejista a novinář žijící v Praze. Po emigraci z tehdejšího Sovětského svazu pracoval nejprve v Londýně pro BBC Russian Service a od 80. let působil v oddělení Rádia Svobodná Evropa v Mnichově a později v Praze, kde řídil program nazvaný Přes bariéry. Vyrůstal v Černovcích na Ukrajině, místě, které před 1. světovou válkou patřilo do rakousko-uherské monarchie, a proto sám o sobě říká: „Zůstávám v tomto rakousko–uherském prostoru už jen proto, že mám rád města–palimpsesty s různými kulturními, jazykovými a historickými vrstvami a Praha, stejně jako Černovce, je přesně takovým palimpsestem, kde můžete postupně odkrývat vrstvu po vrstvě.“ Jeho básnická tvorba představuje precizně jazykově uchopenou reflexivní lyriku. Od devadesátých let dvacátého století publikuje převážně poezii, je rovněž autorem několika rozhlasových dramat. Do češtiny má přeložen básnický výbor Náš čas vypršel (Ostrava, 2020), který uspořádala a přeložila Jana Kitzlerová.
Lingvistka, rusistka, překladatelka z ruštiny; dlouhodobě se zabývá tvorbou Vladimira Majakovského, překladatelsky se věnuje i Velemiru Chlebnikovovi a dalším ruským básníkům. Odborně se rovněž věnuje lingvistické analýze ruské poezie, především období avantgardy a teorii a kritice překladu. Pochází z Ostravy.
Je jedním z nejoslnivějších, ale i nejzkušenějších herců Komorní scény Aréna. Spolupracuje s Českou televizí Ostrava a čas od času i s Českým rozhlasem. Velmi jemně si přičichl i k filmové práci (např. s režiséry Miroslavem Krobotem, Janem Hřebejkem, Olmem Omerzu či s Ondřejem Provazníkem). Ve volných chvílích hraje na kytaru v klezmerové kapele Mamalör. V roce 2015 byl nominován v anketě portálu i-divadlo na 3. místo v kategorii Nejlepší mužský herecký výkon roku 2015, v témže roce získal širší nominaci na Cenu Thálie za mužský herecký výkon, dále získal cenu „Těšínský anděl“ za nejlepší mužský herecký výkon a Cenu divadelní kritiky za nejlepší mužský herecký výkon roku 2015. Členem souboru KSA je od založení Arény v roce 1994.
20.00 / 8 PM
Bezdomovcem u Třetího mostu / Being a homeless by the Third bridge
László Szilasi (HU)
Sociální katastrofický román ze Segedínu v reflexi předních znalců maďarské literatury, překladatelky Marty Pató a esejisty a pedagoga Attily Pató. Besedu s autorem tlumočí do češtiny Robert Svoboda.
An analysis of the social catastrophe novel set in Segedin done by leading experts in Hungarian literature, a translator Marta Pató and an essayist and a lecturer Attila Pató. Interpreted by Robert Svoboda.
Literární teoretik, esejista a docent maďarské literatury na univerzitě v Segedíně. Napsal řadu literárněkritických studií a esejů. Beletrii se věnuje v posledním dvacetiletí, je držitelem řady domácích literárních cen. Po románu v dopisech Kész regény (Hotový román, 2000, společně s Gáborem Némethem) následoval román Szentek hárfája (Cithara sanctorum, 2010; název odkazuje na oblíbený evangelický kancionál Jiřího Tranoscia) z prostředí jihomaďarského venkova a dále romány A harmadik híd (Třetí most, 2014), Amíg másokkal voltunk (Dokud jsme byli s jinými, 2016), Luther kutyái (Lutherovi psi, 2018), Kései házasság (Pozdní manželství, 2020) a Tavaszi hadjárat (Jarní vojenská výprava, 2021). „Odvážná, znepokojující, zneklidňující, katartická kniha.“ Tak charakterizoval sociální katastrofický román Třetí most Szilasiho přítel a spisovatel László Darvasi.
Překládá z maďarštiny od roku 1998. Knižně vyšly v Protimluvu v jejím překladu romány Devátý (Ferenc Barnás) a Třetí most (László Szilasi). Časopisecky vyšly v jejím překladu eseje, povídky a úryvky z románů řady dalších maďarských autorů (Zsuzsa Takácsová, Zsuzsa Rakovszky, Erzsébet Juhászová, Attila Bartis, Péter Nádas a další).
Attila Pató publikuje eseje, studie a úvahy v maďarštině, češtině a angličtině. Pracoval v neziskových organizacích věnujících se středoevropskému kulturnímu porozumění a jako vysokoškolský učitel, v současné době působí na Univerzitě Pardubice.
Překladatel, tlumočník, redaktor, publicista. Na Filozofické fakultě UK v Praze a na budapešťské univerzitě ELTE vystudoval obor maďarský jazyk a literatura. Po ukončení studií v roce 1980 se usadil v Maďarsku a pracoval jako novinář v psaném tisku a více než deset let v zahraničním vysílání Maďarského rozhlasu. Paralelně s tím však působil i jako překladatel a tlumočník. Od počátku devadesátých let je na volné noze. Za českou verzi románu Harmonia caelestis od Pétera Esterházyho získal v roce 2014 ocenění v soutěži Magnesia Litera a Cenu Josefa Jungmanna za nejlepší literární překlad. Pro Protimluv překládá především básnické tituly, česky uvedl dílo básníků Gábora G. Gyukicse či Matyáse Sirokaiho.
21.00 / 9 PM
Moře, písně a flamenco / The sea, songs and flamenco
Jiří Měsíc (CZ) a Bernat Jiménez de Cisneros Puig (ESP)
Čtení českých a španělských autorských textů za doprovodu flamencové kytary. Dvě rozlišné kultury, jež se střetávají v dílech českého autora, který žije trvale v Andalusii, a profesionálního kytaristy z Barcelony.
A reading of Czech and Spanish texts accompanied by flamenco guitar. Two different cultures meet in the works of Jiří Měsíc, who lives permanently in Andalusia, and Bernat Jiménez de Cinseros Puig, a professional guitarist from Barcelona.
Vystudoval doktorský studijní program Anglická a americká literatura na Univerzitě Palackého v Olomouci pod vedením profesora Josefa Jařaba. Jeho hlavním zájmem jsou mystické směry
abrahámovských náboženství (křesťanská mystika, kabala, súfismus) a jejich projevy v literatuře a populární písni. Svůj výzkum prezentoval na několika evropských univerzitách, konkrétně ve Finsku, Francii, Španělsku, Portugalsku, České republice a Anglii. Své teze dále rozvinul při výzkumu ve Francii a později ve Španělsku, kde žije od roku 2016. Mezi jeho poslední práce patří monografie Leonard Cohen, the Modern Troubadour vydaná Univerzitou Palackého v prosinci 2020, edice poezie Johna Passe, Větrná zvonkohra (Protimluv, 2020), a edice vybraných děl Gertrudy Steinové, Mluvit a naslouchat (Éditions Fra, 2019), jakož i několik kapitol v odborných knihách a vědeckých časopisech zabývajících se náboženskými
zdroji v populární hudbě. Jako pedagog působil na několika zahraničních univerzitách, které formovaly jeho pohled na vzdělání: Univerzita Palackého v Olomouci, Université
Paul-Valéry v Montpellier, Universidad de Sevilla, ESIC University a Universidad de Granada. Kromě akademické práce se věnuje i psaní poezie, což dokládá nespočet publikací v českých literárních periodicích (Host, Aluze, Revue Protimluv, Texty, Tvar a další), jakož i jeho dvě autorské sbírky Viděny na každém kroku (2009) a Píseň zamilovaného Misogyna (Protimluv, 2014). Jeho vystoupení v Ostravě je návratem k jeho autorské tvorbě.
Doktorát z oboru Hudební věda získal na Universidad Autónoma de Barcelona (UAB). V roce 2000 absolvoval vyšší stupeň studia hry na flamencovou kytaru na Conservatorio Superior de Música del Liceo v Barceloně. Má téměř 25 let zkušeností s výukou hry na flamencovou kytaru, tleskání (palmas) a flamencových combo workshopů na hudebních školách, v kulturních centrech a také na Conservatorio del Liceo a na Escola Superior de Música de Catalunya. Od roku 2005 kombinuje výuku s intenzivní výzkumnou prací, jejímž prvním výsledkem bylo vydání audioknihy Ritmo y compás. Estructura métrica y articulación rítmico-armónica de los géneros flamencos acompasados (2015), dostupná na adrese http://atrilflamenco.com. V roce 2016 pokračoval ve výzkumné práci v rámci doktorského studia na Universidad Autónoma de Barcelona, kterou zakončil disertační prací o flamencovém tleskání, za níž získal mimořádnou doktorskou cenu pro akademický rok 2019–2020. Druhý díl publikoval také jako audioknihu pod názvem Las palmas flamencas. Aproximación musicológica a través de la fonografía y la praxis contemporánea (2020), obsahuje nejen muzikologickou analýzu flamencového tleskání, založenou na poslechu a nahrávání s profesionálními tleskači (palmeros), ale také kulturně-antropologický přístup k tomuto druhu perkusí, stejně jako dopad, který měly nahrávací systémy v digitální éře na profesionální nahrávání ve studiu i mimo něj. To vše v kombinaci s četnými svědectvími profesionálů z oblasti palmas. Od roku 2019 je aktivním členem Laboratorio de Investigación desde el Flamenco, multidisciplinární umělecké skupiny se sídlem v Institut del Teatre de Barcelona, kterou vede tanečník a choreograf Juan Carlos Lérida. Podílí se na akcích jako „Filmoteca en Dansa“ (2020), „Romería de Montjuïc“ (2022) nebo „Mundos Paralelos“ (2022) a také na projektu „Embolismo por soleá“ umělkyně a environmentalistky Pauly Brunové (2023). Působil také jako umělecký poradce při produkci hudebních nahrávek, např. Flamencas en la sombra od Montse Cortés (Universal, 2014) nebo jako hudební poradce a spoluautor online kurzu Método de Cante Flamenco Global. Por Alegrías (2019), který připravil společně s Albou Guerrero.
Pá/Fri/20/10/
Studio G v Ostravě
Studio G v Ostravě
17.00 / 5 PM
Vigilie na pláži a jiné texty / Vigil on the Beach and other texts
Petr Borkovec (CZ)
Setkání s básníkem, prozaikem, překladatelem a autorem knih pro děti, do jehož textů moře, pláž a mnohé další mořské i přímořské atributy vstupují neodmyslitelně. Moderuje Jiří Macháček.
A meeting with a poet, novelist, translator and author of children’s books, in whose texts the sea or the beach and many other sea and seaside attributes often enter as an inherent theme. Presented by Jiří Macháček.
Básník, prozaik, překladatel, autor knih pro děti. Od roku 2005 do roku 2023 byl dramaturgem a moderátorem pražského literárního café Fra. Píše pravidelné texty pro rozhlasovou stanici Vltava, časopisy A2 a Qartál a iliteraturu. Vyučuje na Katedře literární tvorby VŠKK.
Jeho zatím posledními knihami jsou Lido di Dante (2017), Herbář k čemusi horšímu (2018), Každá věc má něco společného se štěstím (2018), Petříček Sellier & Petříček Bellot (2019), Sebrat klacek (2020; doplněné vydání 2022), Modrá agáve (2021). V roce 2022 vyšla kniha Pozorovatelská cvičení (Officina Praga).
Překládá z ruštiny: poezii Vladislava Chodaseviče, Vladimira Nabokova, Jevgenije Rejna, Josifa Brodského, Jurije Odarčenka aj. Spolu s lingvistou Matyášem Havrdou přeložil Sofoklova Krále Oidipa (1998), Aischylovu Oresteiu (2001), Eurípidovy Bakchantky (2023); v současné době připravuje (ve stejném tandemu) překlad Eurípidovy tragédie Médeia (premiéra duben 2024).
Nakladatel, hudebník, básník i publicista. Po studiích na Filozofické fakultě Ostravské univerzity a Filozofické fakultě Univerzity Karlovy působil jako novinář, v roce 2001–2002 byl redaktor volné rozhlasové tvorby Českeho rozhlasu Ostrava. Od roku 2002 až dosud je šéfredaktor revue Protimluv, jako nakladatel připravil k vydání víc než 100 knižních titulů stejnojmenného vydavatelství; od počátku je rovněž dramaturg festivalu ProtimluvFest a řady dalších literárních večerů nejen v Ostravě, ale i v Praze, Olomouci nebo Brně. Texty publikoval v Protimluvu, Souvislostech, Textech a Tvaru.
18.00 / 6 PM
Město, moře, dětství a válka / City, sea, childhood and war
Adam Borzič (CZ) a Marko Pogačar (HRV)
Šéfredaktor Tvaru, básník a překladatel z chorvatštiny Adam Borzič v rozhovoru s jedním z nejpřekládanějších chorvatských literátů, rodákem ze Splitu, autorem patnácti knih poezie, esejů a prózy.
Adam Borzič, editor-in-chief of Tvar, poet and translator from Croatian, will be interviewing Marko Pogačar, one of the most translated Croatian writers, a native of Split, author of fifteen books of poetry, essays and prose.
Básník, esejista, terapeut, šéfredaktor literárního obtýdeníku Tvar. Spoluzaložil básnickou skupinu Fantasía, s níž vydal knihu Fantasía (Dauphin, 2008). Dále publikoval básnické sbírky Rozevírání (Dauphin, 2011), Počasí v Evropě (Malvern, 2013), za kterou byl v roce 2014 nominován na Magnesii Literu, Orfické linie (Malvern, 2015), Západo-východní zrcadla (Malvern, 2018), Šišky za úsvitu se lstivě smějí (Malvern, 2020) a Legendy (Viriditas, 2021). Spolu s Ondřejem Slačálkem a Olgou Pavlovou vydal monografii Proroci post-utopického radikalismu: Alexandr Dugin a Hakim Bey (Vyšehrad, 2018). Jeho básně byly přeloženy do řady světových jazyků. V roce 2019 mu vyšel reprezentativní výběr básní v srbském překladu Biserky Rajčič Vreme u Evropi i druge pesme. Ve vídeňském nakladatelství Kétos vyšel v roce 2020 v česko-německé verzi básnický cyklus Dějiny nitě.
Rodák ze Splitu. Vydal patnáct knih poezie, esejů a prózy, za které získal chorvatská i mezinárodní ocenění. V roce 2014 redigoval antologii Young Croatian Lyric, následovanou The Edge of a Page: New Poetry in Croatia (2019). Byl účastníkem několika stipendijních pobytů, např. Civitella Ranieri, Literarische Colloquium Berlin, Récollets-Paris, Passa Porta, Milo Dor, Krokodil Beograd, Landis & Gyr Stiftung, Lyrik Kabinett a DAAD Berliner Künstlerprogramm. Jeho knihy a texty vyšly ve více než třiceti jazycích.
19.00 / 7 PM
Kabaret Brutal / Brutal Cabaret
Zdena Košnarová (CZ), Petr Hruška (CZ), Marek Pražák (CZ), Jakov Dulčić (HRV) a Bortul Dulčić (HRV)
Kabaret i beseda českých a chorvatských umělců. Ostrovně-ostravský poetický večer, „mostek“ čítající cirka 1000 kilometrů, který se pomalu počínal stavět, kámen po kameni, rok za rokem, hovor za hovorem, setkání za setkáním bratru 23 let. Za chorvatskou stranu vystoupí hvarští ostrované Jakov a Bortul Dulčić, za českou skladatelka a pianistka spolu se dvěma českými básníky, z nichž jeden – také sochař a performer Marek Pražák – bude průvodcem večera.
A meeting of Czech and Croatian artists associated with the performance Cabaret Brutal. An island-Ostrava poetic evening, a „bridge“ of about 1000 kilometres, which slowly built, stone by stone, year by year, talk by talk, meeting by meeting, for nearly about 23 years. The Croatian side will be represented by the Hvar islanders Jakov and Bortul Dulčić, the Czech side by Zdena Košnarová, a composer and pianist together with two Czech poets, one of whom – a sculptor and performer Marek Pražák – will be the guide for the evening.
Pochází z Opavy, studovala hru na klavír na ostravské konzervatoři, dále skladbu a jazzový klavír na Konzervatoři Jaroslava Ježka v Praze (1995–2002). Ve studiu skladby pokračovala na AMU pod vedením Juraje Filase (2005–2011). Jako klavíristka uskutečnila premiéry více než třiceti skladeb soudobých autorů (Antonín Bílý, Miroslav Nosek, Jiří Kadeřábek, Jiří Hájek, Zdeněk Bartošík, Tomáš Sýkora, Jan Wild, Luís Tinoco, Eli Camargo Jr., Diamantino Faustino). Věnuje se také interpretaci hudby jazzového okruhu (George Gershwin – Rhapsody in Blue) a improvizaci k němým filmům a k tanci. Spolupracovala se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu, Komorní filharmonií Pardubice, Moravskou filharmonií Olomouc, Orquestra Sinfónica da ESML (Lisabon), Prague Modern Young Orchestra a Symfonickým orchestrem Prahy 8. Vytvořila několik nahrávek pro Český rozhlas. Skladby z kompaktního disku Do větru a do tmy a klavírní koncert Za nebem uvedl portugalský rozhlas. Ve své tvorbě vychází z tradice evropské hudby a z hudby jazzové. Její skladby jsou inspirované literaturou a středomořskou přírodou.
Narodil se v Rudině, vesnici na ostrově Hvar. Rybář, rolník a krátkodobý profesionální námořník. Pracoval v knoflíkárně ve Starém Gradu. Jak tvrdí, v důchodu se začal zabývat seriózními věcmi: oženil se s Terezou z Brna. Mají dcery Malvínu Evu a Lucii Trenitu. Je básníkem a recitátorem na hudebně–literárních večerech a festivalech, jako je například Starigradské léto. Prezentuje svým nezaměnitelným bohatýrským stylem poezii významných chorvatských klasiků (Arsen Dědić, Joško Božanić, Tin Ujevcić aj.).
Duchem jižan. Malíři ho mají za písničkáře, literáti za sochaře a hudebníci za designéra. Mylně je titulován performerem. Ze všech těchto zmiňovaných činností je živ. Publikoval v literárních časopisech Landek, Pobocza, Signum, Weles, iLiteratura, Protimluv, Dno, itvar, Ravt aj. Napsal asi 100 písňových textů, některé z nich zhudebnily a interpretovaly soudobé skladatelky Zdena Košnarová a Eva Kálavská. Spolu s Galerií Langův dům vydal multimediální bibliofilii Relace rádia hitů. Jeho text Hallada o Olejovém městě, vydaný nakladatelstvím Protimluv, byl dramatizován Českým rozhlasem. Vlastním nákladem vydal sbírky Moje dcera Ostrava a Na koncích času. V současné době připravuje k vydání sbírku Slezské Hallady a rozsáhlejší text Román Samizdat. Své hallady a písně prezentuje v autorských melodramatických pořadech. V Protimluvu mu v letošním ročníku vycházejí na pokračování zápisky o jeho dlouholetém pobývání na ostrově Hvar.
Básník, spisovatel a literární historik. Vydal řadu knih, například Auta vjíždějí do lodí (2007), Darmata (2012) či Nikde není řečeno (2019), dále prozaický soubor sloupků a podpovídek V závalu (2020) a nejnověji sbírku Spatřil jsem svou tvář (2022), za kterou dostal Magnesii Literu za poezii. Je mimo jiné také autorem knižních monografií o básnících Karlu Šiktancovi a Ivanu Wernischovi. V roce 2013 obdržel Státní cenu za literaturu za sbírku Darmata.
Milovník českého humoru a satiry, Felixe Holzmanna, Jaroslava Haška, České sody… Jak sám o sobě pravil „…bezvýznamný státní úředník. Strávil třicet let v zaměstnání s pozemkovými knihami, než pochopil, že tam není o životě nic napsáno.“ Jakov Jelenuška se stal dveřníkem do studny, možná propasti porozumění mezi Čechy, Moraváky – Chorvaty a Dalmatinci. Je inspirátorem děl českých skladatelů, básníků, malířů a pravděpodobně i kardiochirurgů.
21.00 / 9 PM
Sevdalinky / Sevdalinkas
Koncert Aidy Mujačić (BIH)
Koncertem v Čechách žijící bosenské zpěvačky a pianistky bude provázet dramaturg, hudebník a člověk mnoha profesí Pavel Straka. Povídat si budou o žánru bosenských písní sevdalinky, kterým se po řadu let oba umělci věnují. V revue Protimluv 2/2023 nyní představují české překlady textů těchto písní přenesených z Orientu do prostředí Bosny.
The concert of the Bosnian singer and pianist living in the Czech Republic will be accompanied by the dramaturge, musician and man of many professions Pavel Straka. The two will talk about Bosnian sevdalinka songs, which they have been performing for many years. In Protimluv 2/2023 they now present Czech translations of the lyrics of these songs, transferred from the Orient to the environment of Bosnia.
Zpěvačka a pianistka, klasické vzdělání získala
v rodné Bosně a Hercegovině, prošla transformací svých zájmů do oblasti tradiční hudby rodné vlasti. Vedle písní pravoslavných, muslimských i katolických hraje také repertoár sefardských židů zpívaných v ladinu, fakticky středověké španělštině. Moderní až postmoderní přístupy k worldmusic představuje v kapele Korjen a v avantgardním, nejen freejazzovém kvartetu Freetime britského saxofonisty George Haslama nebo volném improvizačním uskupení Strakův pojízdný cirkus. Jako muzikoložka se zabývá výzkumy Ludvíka Kuby, který mapoval mimo jiné i hudbu bosenského regionu. Intenzivně se věnuje reinterpretaci díla českého avantgardisty Karla Reinera, vězněného za holokaustu. Kromě hudby se zabývá i experimentálním divadlem, také se snaží propojovat různé druhy umění s prostorem a místem, ve kterém se hraje, a to s důrazem na ekologická a environmentální témata. Posledních šest let působí jako terapeutka.
Dramaturg, producent, hudebník, performer, cirkusový impresário, kurátor, učitel a výtvarník. Vede improvizační ansámbl Strakův pojízdný cirkus, s nímž je spojen pojem tzv. inspirovaného hraní. Jako kurátor výstav v pohřební místnosti židovského hřbitova v Lounech vymýšlel spolu s hudebníky improvizační sestavy s různorodými názvy (např. Tři tenoři a kontrabas). Figurovali v nich různí instrumentalisté, namátkou multiinstrumentalista Vlastislav Matoušek, saxofonisté Mikoláš Chadima, Jan Grunt a další. V pražském klubu Rybanaruby a dalších místech (zvláště synagogách) vystupoval s doprovodem k němým filmům, produkoval interpretace grafických partitur a dalších výtvarných děl Johna Cage, Jana Steklíka (viz CD z roku 2015 u Guerilla Records), Václava Vokolka aj. S Aidou Mujačić spolupracuje na projektech spojených s bosenskými sevdalinkami uváděnými v překladech do češtiny, dále se společně s ní věnuje tvorbě terezínského skladatele a avantgardisty Karla Reinera Reiner(kace) a českého básníka Emila Juliše (Julišití).
So/Sat/21/10/
Galerie Věž ve Frýdku – Místku
Galerie Věž ve Frýdku – Místku
18.00 / 6 PM
Kabaret Brutal / Brutal Cabaret
hlavní partneři:
partneři:
spolupracujeme:
na projektu spolupracujeme s těmito organizacemi z Polska, Maďarska a Slovenska:
