Protimluv Fest 2021


Protimluv fest 2021

Kvůli opatřením proti coronaviru proběhnou veškeré pořady ProtimluvFestu pouze jako online streamovaný přenos

20. – 22. října
XV. ročník mezinárodní literární přehlídky

ProtimluvFest je mezinárodní literární festival zaměřený na literaturu evropských zemí a jejich současných autorů, který se koná každoročně v říjnu v Ostravě. Tématem letošního ročníku bude již tradičně současná maďarská, slovenská, česká i polská poezie a próza, dále bude představena mladá moravskoslezská literární scéna, podnikneme výlet na jih Evropy, a to do Slovinska a Španělska, zavítáme taky do magického kraje Jeseníků a expres z Vídně přiveze dva rakouské autory. V neposlední řadě se uskuteční také konfrontace slova s netradičním výrazovým tancem. Bude toho ale mnohem víc, srdečně zveme na setkání s literáty ze sedmi států, vstup na akce 15. ročníku ProtimluvFestu je navíc zdarma!

ProtimluvFest is an international literary festival which features mainly literature of the European countries and their contemporary artists. ProtimluvFest takes place annually in Ostrava in mid-October. This year, the main themes will be contemporary Hungarian, Slovak, Czech and Polish poetry and prose, a young Moravian-Silesian literary scene, an evening dedicated to Polish Kafka, a poetic trip to southern Europe, to Slovenia and Spain, or a prosaic insight into the magical Jeseníky region. Last but not least, there will also be a confrontation of the word with a non-traditional expressive dance. But there will be much more, we cordially invite you, admission to events is free!

https://protimluv.net/wp-content/uploads/2021/10/PROTIMLUV_uprava_14_10-1.mp4

Náhled plakátu festivalu v jpg


Program festivalu v PDF

Tisková zpráva/Press release zde

St · Wed · 20 · 10

Dům umění v Ostravě (Jurečkova 1750/9)

17.00 · 5 PM

Protimluvná trachta

Protimluvná trachta

Jan Nemček (CZ), Roman Polách (CZ), Monika Kubicová (CZ) a Jan Delong (CZ)
Přijďte si poslechnout, jakými tématy žije současná poezie. Pořad věnovaný mladým, ale přesto již zavedeným moravskoslezským tvůrcům. Uvádí Petr Ligocký.

Join us for a discussion of the topics that are stirring the contemporary poetry. A program dedicated to young but established poets from Moravian-Silesian region. Presented by Petr Ligocký.


Jan Nemček (1986)

Básník, debutoval básnickou sbírkou Proluka (Perplex, 2016), za kterou byl nominovaný na Cenu Jiřího Ortena. V roce 2018 byl nominovaný na Drážďanskou cenu lyriky. Publikoval v literárních časopisech Host, Protimluv, Tvar a dalších. Žije v Ostravě.


Roman Polách (1986)

Publikoval kritiky a básně v řadě časopisů. V revue Weles působil mezi lety 2012–2014 jako redaktor. V roce 2014 mu vyšla v Protimluvu prvotina Náhlý vítr, který je ti svědkem. Jeho básně jsou zastoupeny v antologiích Briketa (2013), Nejlepší české básně (2015), almanachu k šedesátinám Víta Slívy Láska nic nezapomíná (2011) a v ekumenickém sborníku Hledání (2014) či v antologii Krátká báseň (Protimluv, 2020). V nakladatelství Landek vydal letos v létě druhou básnickou knihu Délka života ve volné přírodě.


Monika Kubicová (1990)

Narozena ve Frýdku-Místku. De facto potomek pracovních imigrantů. Maturita v Ostravě v oboru Přírodovědné lyceum. Výšku nejenže nedodělala, ale dalo by se říci, že ani nezačala. Spíše poznávala město a lidi. A co se týče matematiky tam, derivace a integrály atd. jsou pro ni, zdá se, nepochopitelným vesmírem. Základní počty většinou zvládá. HPP nic, pouze rozličné brigády. Píše především verše, v roce 2011 vydala v Protimluvu sbírku Ze života zvracím vzduch, nyní však připravuje prózu s názvem Náhradní program.


Jan Delong (1989)

V roce 2014 vydal v nakladatelství Perplex básnickou sbírku Dušinec. Publikoval v literárních časopisech Host, Protimluv, Tvar a dalších. Pracuje jako PR manažer v Knihovně Třinec. Mimo jiné organizuje tamní literární večery.

18.30 · 6.30 PM

Balla (SK)
Poslouchat lidi a dělat záznamy toho, co mluví i co si myslí, a dávat to pak do jiných souvislostí. Taky o efemérní víře, která umožňuje nějaký jiný způsob existence. Setkání se slovenským prozaikem uvádí Marek Timko.

Listening to people and recording what they say and think, and then putting it into other contexts. Also about ephemeral faith which allows some different way of existence. The meeting will be moderated by Slovakist and translator Marek Timko.


Balla (1967)

Žije v Nových Zámcích na Slovensku, pracuje na místním úřadě práce, sociálních věcí a rodiny. Kromě jiných vydal knihy Leptokaria (1996), Outsideria (1997), De la Cruz (2005, nominace na cenu Anasoft Litera), V mene otca (2011, cena Anasoft Litera), Oko (2012, nominace na cenu Anasoft Litera), Veľká láska (2015, nominace na cenu Anasoft Litera), Je mŕtvy (2018). Jeho díla byla přeložena do různých evropských jazyků: angličtiny, němčiny, francouzštiny, maďarštiny, ale i češtiny. V mene otca a Veľká láska převedl do češtiny Michal Šanda (KK Bagala a Větrné mlýny, 2017 a 2018). Ve vydavatelství KK Bagala letos vychází Ballova novela Medzi ruinami.


Marek Timko (1979)

Vystudoval filosofii a slovenský jazyk a literaturu na Prešovské univerzitě, doktorát z filosofie (evoluční ontologie) získal na Masarykově univerzitě v Brně. Pracovně působí jako odborný asistent na Ústavu bohemistiky a knihovnictví Slezské univerzity v Opavě. Přes 10 let je spoluorganizátorem Literárních večerů v Brně a v posledních letech i nájemným moderátorem Měsíce autorského čtení. Napsal 14 básnických sbírek (10 je dosud nevydaných). Jeho poslední sbírka Fragmenty z Hostimilovy kroniky (2020) vyšla pod pseudonymem. Své texty publikoval ve sborníku Artemisia, v časopise DNO a na portálu Polí5. Výběr z jeho rané tvorby má vyjít v literárním časopise Tvar. Žije v Ostravě.

19.30 · 7.30 PM

Kniha dopisů Bruna Schulze (PL)
Jeden z veleknězů polského modernismu, kterého obdivoval i spisovatel Bohumil Hrabal, v dopisech svých, ale i v dopisech přátel, jimiž třeba byli světově proslulí autoři Gombrowicz či Witkacy. Pořadem věnovaným novince nakladatelství Protimluv provází překladatelka Hanele Palková a redaktor Jan Jeništa. Zahraje klezmerová kapela Mamalör. Úryvky dopisů čte herec Vladimír Polák.

We are excited to host an evening about one of the high priests of Polish modernism, who was admired by the writer Bohumil Hrabal or the world-famous authors Gombrowicz or Witkacy. The program introducing a new book of the Protimluv publishing house will be accompanied by the translator Hanele Palková and the editor Jan Jeništa, and the klezmer band Mamalör. Extracts from the letters will be read by actor Vladimír Polák.


Bruno Schulz (1892 − 1942)

Významný polský prozaik a malíř židovského původu, jeden z nejvýraznějších a nejosobitějších tvůrců polské literatury 20. století. Život a dílo tohoto „plachého samotáře“ jsou nerozlučně spjaty s jeho rodnou Drohobyčí, malým městečkem nacházejícím se na území dnešní západní Ukrajiny. Schulz studoval architekturu a malířství, následně vyučoval kreslení na drohobyčské střední škole. Za života vydal pouze dvě knihy povídek Skořicové krámy (1934) a Sanatorium na věčnosti (1937). Schulzova experimentální a výsostně lyrická próza představuje jakýsi fantasticko-snový výlet do dob jeho dětství. Nalezneme v ní nejen řadu bravurně popsaných drohobyčských reálií, ale rovněž reflexe na téma autorových obsesí. Bohumil Hrabal poznamenal o Schulzově tvorbě následující: „Chtěl bych bydlet v Drohobyči. Od té doby, co jsem přečetl Skořicové krámy, jsem se tam odstěhoval a bydlím tam dodnes, i když jsem tam nikdy nebyl.“ Bruno Schulz byl zastřelen roku 1942 při jednom z židovských pogromů.


Mamalör

Skupina Mamalör své skladby inspirované melodiemi potulných židovských hudebníků z východní Evropy – klezmerů – ozvláštňuje vlastními autorskými texty. Hraje i tradiční jidiš písně. Kapela vystoupila na festivalech v Čechách, na Moravě i ve Slezsku. Koncertovala taky na KlezFestu v Londýně (2009), několikrát se představila i v Polsku, v roce 2018 například na festivalech židovské hudby ve Wroclawi nebo v Sopotech. Do programu koncertů zařazuje i tradiční písně zpívané v hebrejštině jako Majko maš melom. Na CD Pumpernakle z roku 2017 nahrála i písně s texty českých básníků jako Antonín Sova nebo František Gellner.


Hanele Palková (1980)

Bohemistka, historička, polonistka, judaistka. Básnířka, překladatelka. Má na svědomí dvě čísla časopisu Plav – schulzovské (Kabinet múz Bruna Schulze) a kresové (Polské kresentimenty). Přeložila Knihu dopisů Bruna Schulze a každoročně organizuje akci „Brno čte Bruna“.


Jan Jeništa (1983)

Polonista, překladatel a pedagog na Katedře slavistiky Univerzity Palackého v Olomouci, doktor srovnávací slovanské filologie. Do češtiny překládá odbornou literaturu z oblasti dějin umění a současnou polskou prózu, mj. Michała Witkowského, Sylwii Chutnik, Jacka Dehnela, Łukasze Dębského, Filipa Springera, Piotra Macierzyńského. Odborně se věnuje středoevropské kultuře a literatuře po roce 1945 a problematice překladu. V rodné Olomouci patří k hybatelům spolkového a kulturního života. Uspořádal také řadu výstav své sbírky československého designu období socialismu.


Vladimír Polák (1977)

Herectví vystudoval na nynější Janáčkově konzervatoři v Ostravě pod vedením Alexandry Gasnárkové a členem činoherního souboru Národního divadla moravskoslezského je od roku 1995. Zahrál si např. Trepleva v Čechovově Rackovi, Ženicha v Krvavé svatbě, Scapina ve Scapinových šibalstvích či Adolfa Hitlera v inscenaci Můj boj (Mein Kampf), za něhož získal Cenu Českého divadla 2006 (agentura Foibos). Pravidelně hostuje v Divadle Mír, věnuje se moderování a účinkování v improvizační show Tři Tygři a byl jedním ze zakladatelů Letních shakespearovských slavností Ostrava. V posledních letech si díky svému komickému talentu získal oblibu publika jako např. Lexa Mucha v komedii Donaha! (Hole dupy) nebo Eric Swan v Habaďúře.

Čt · Thu · 21 · 10

Divadlo „12“ (Čs. legií 1236/12)

17.00 · 5 PM

Zofia Bałdyga (PL) a Małgorzata Lebda (PL)
Mystický polský venkov i život uprchlíků v Evropě…
O tom, ale také o jiných tématech bude pojednávat beseda s polskými básnířkami Małgorzatou Lebdou a Zofií Bałdygou, dvěma výraznými hlasy současné polské poezie. Moderuje Petr Ligocký. Z polštiny tlumočí Jiří Muryc.

Mystical Polish countryside and the life of refugees in Europe…
This, but also other topics, will be discussed during an evening with the Polish poets Małgorzata Lebda and Zofia Bałdyga, two distinctive voices of contemporary Polish poetry. Presented by Petr Ligocký, interpreted by Jiří Muryc.


Live stream


Zofia Bałdyga (1987)

Básnířka a překladatelka. Vydala čtyři básnické sbírky: Passe-partout (2006), Współgłoski (2010), Kto kupi tak małe kraje (2017) a Klimat kontynentalny (2021). Vystudovala Jižní a západní slavistiku na Varšavské univerzitě. Překládá současnou českou a slovenskou poezii do polštiny. V roce 2020 ji vyšla autorská antologie českých básnířek Sąsiadki (Sousedky). Působí také jako lektorka polštiny a překladatelka užitkových textů. Žije v Praze, pochází z Varšavy.


Małgorzata Lebda (1985)

Polská básnířka, filoložka, která se zabývá také vztahem literatury a vizuálního umění, somaestetikou a ekopoetikou, fotografka, ultramaratonka. Letos se vydala na běh podél Visly, od pramenů až po její ústí do Baltu v délce tisíc sto kilometrů. V květnu jí vyšla šestá sbírka nazvaná Mer de Glace. Básnířka nyní žije v Krakově, ale vyrůstala v beskydské obci Żeleźnikowa Wielka. Její sbírky byly oceněny významnými polskými literárními cenami (mimo jiné Nagroda Poetycka im. Konstantego Ildefonsa Gałczyńskiego — Orfeusz 2016, Nagroda Literacka Gdynia 2019)  a byly přeloženy do češtiny (překlad B. Trojak), italštiny (překlad M. Ciccarini), srbštiny (překlad B. Rajčić) a ukrajinštiny (překlad Y. Zavadsky). Její sbírka Sny Uckermärkerów (Sny Uckermärkerů, Poznań 2018) je plánována k vydání na přelomu roku v češtině.


Petr Ligocký (1990)

Vystudoval polonistiku na Ostravské univerzitě. Píše básně a povídky. Publikoval v časopisech Host, Pandora, Protimluv a Texty, dále se jeho básně objevily např. na webu Nedělní chvilka poezie a revue Ravt. Překládá také současnou polskou poezii. V loňském roce mu vyšel v Protimluvu básnický debut Diagnóza. Od roku 2016 je redaktorem ostravského nakladatelství Protimluv a stejnojmenné revue. Pracuje v regionálním oddělení Knihovny města Ostravy.


Jiří Muryc (1979)

Polonista, překladatel a tlumočník, odborný asistent na katedře slavistiky Filozofické fakulty Ostravské univerzity. Mezi jeho odborné zájmy patří mj. jazykové kontakty, bilingvismus, srovnávací gramatika polštiny a češtiny, česko-polské kontakty na Těšínsku, výuka polštiny jako cizího jazyka, překladatelství. Je autorem/editorem několika publikací a odborných článků a řešitelem několika mezinárodních projektů.

18.30 · 6.30 PM

Maja Vidmar (SLO)
Nenaplněná, mnohdy tabuizovaná ženská touha a slast, a přitom nejhlubší a nejsilnější pramen bytí…
Setkání s mezinárodně uznávanou slovinskou básnířkou, jíž vychází poprvé v českém překladu knižní výbor Jak se zamiluješ (Protimluv, 2021). Besedu moderuje a tlumočí překladatelka Lenka K. Daňhelová, o tvorbě Maji Vidmar pohovoří slovinský novinář a překladatel Peter Kuhar.

Unfulfilled, often taboo female desire and pleasure, and at the same time the deepest and strongest source of being…
Meeting with the internationally acclaimed Slovenian poet, whose book of selected poems When You Fall in Love is published for the first time in Czech translation (Protimluv, 2021). The discussion will be presented and interpreted by Lenka K. Daňhelová, translator of the book.


Live stream


Maja Vidmar (1961)

V době studií srovnávací literatury a slovinštiny na lublaňské Filozofické fakultě se přestěhovala do Lublaně, kde žije dodnes. Dosud vydala devět básnických sbírek. Její básně vycházejí ve slovinských i zahraničních výborech, antologiích i časopisech. V roce 2005 získala za básnickou sbírku Prisotnost (Přítomnost) Jenkovu cenu, státní cenu Prešerenova fondu (2006) a vídeňské stipendium v rámci velké ceny za východoevropskou literaturu. Vedle Svetlany Makarovič je považována za nejvýraznější básnířku své generace. Mezi jiným vydala sbírky: Razdalje telesa (Vzdálenosti těla, 1984), Način vezave (Způsob spojení 1988), Ihta smeri (Nutkání směru 1989), Ob vznožju (Na úpatí, 1998), Prisotnost (Přítomnost, 2005), Sobe (Pokoje, 2008), Kako se zaljubiš (Jak se zamiluješ, 2012), Minute prednosti (Minuty předstihu, 2015), Pojavi (Jevy, 2020). Dosud vyšly česky její básně v antologii Krajiny za slovy (2008) a v dvojjazyčné antologii Padesáti hlasy hovořím / S petdesetimi glasovi govorim (2013). Na ProtimluvFestu bude uveden rozsáhlý výbor z její tvorby pod titulem Jak se zamiluješ.


Lenka Kuhar Daňhelová (1973)

Básnířka a překladatelka z několika jazyků, prozaička a výtvarnice, pochází z Krnova. Působila jako redaktorka časopisu Pobocza, spolu s manželem Peterem Kuharem organizuje literární festival „Stranou – evropští básníci naživo“ v Berouně, kde také žije. Vydala sbírky Pozdrav ze Sudet (2010), Její bolest (2012), Hořem (2014), Jaká nesmrtelnost (2020) a řadu překladových knih polské i slovinské literatury.


Peter Kuhar (1944)

Novinář, publicista a překladatel, studoval slavistiku na lublaňské univerzitě. Pracoval jako redaktor kulturní redakce ve slovinské televizi. Píše a publikuje reportáže, novinové články, kritiky, eseje, novinové a rozhlasové příspěvky, literární překlady a pohádky. Od prosince 2007 je členem slovinského PEN klubu. V roce 2013 byl oceněn Velvyslanectvím Republiky Slovinsko za přínos slovinské kultuře, držitel ceny Lirikonov Zlát, udělované za nejlepší překlady z jiných jazyků do slovinštiny (2011). V roce 2018 spolu s Lenkou Kuhar Daňhelovou získal Pretnarovu cenu a čestný titul “velvyslanec slovinské literatury a jazyka” za mnohaleté zprostředkovávání slovinské literatury v Česku, navazování česko-slovinských literárních vztahů a překladatelské dílo představující důležité slovinské autory v zahraničí. Přeložil do slovinštiny tvorbu více než čtyřiceti českých básníků (mezi nimi Vítězslav Nezval, Viola Fischerová, Petr Hruška, Petr Borkovec, Vít Slíva, Adam Borzič, Irena Dousková), jež byla publikována v rozličných časopisech a antologiích a formou příspěvků ve veřejnoprávním rozhlasu Radio Slovenija. V roce 2013 vyšel v nakladatelství  Sodobnost International jeho překlad románu Jana Balabána Zeptej se táty.

19.30 · 7.30 PM

Markéta Pilátová (CZ)
Víra, rituál a magie
Magický kraj Jeseníků, estebáci, tajemný ústav paranormálních jevů, prožívání totalitní minulosti v konfrontaci se světem starých i mladých a záhadná současnost… O románu Senzibil s autorkou diskutuje Jan Malura z Ostravské univerzity.

Faith, ritual and magic
The magical region of the Jeseníky Mountains, the State Security policemen, a mysterious institute of paranormal phenomena, the experience of a totalitarian past in confrontation with the world of the old and the young and a mysterious present… Jan Malura from the University of Ostrava will discuss the novel Senzibil with the author.


Live stream


Markéta Pilátová (1973)

Spisovatelka, básnířka, hispanistka, překladatelka a novinářka, která vystudovala romanistiku a historii na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, kde šest let pracovala jako odborná asistentka. Dva roky působila jako lektorka češtiny na katedře slavistiky ve španělské Granadě, poté odjela na dlouhou dobu do Argentiny a Brazílie, kde vyučovala potomky českých krajanů. Jako novinářka píše především pro týdeník Respekt, v němž také byla nějakou dobu zaměstnána. V současnosti pobývá trvale v České republice. Je autorkou řady románů, povídkových knih, básní a knih pro děti. Z těch nejznámějších lze uvést Žluté oči vedou domů (2007), Tsunami blues (2014) nebo S Baťou v džungli (2017). Zatím posledním autorčiným dílem je román Senzibil, který vyšel v roce 2020 v nakladatelství Torst. Markéta Pilátová patří k nejpřekládanějším současným českým spisovatelům. Markéta Pilátová patří k nejpřekládanějším současným českým spisovatelům.


Jan Malura (1971)

Je přední český odborník na baroko. Působí na Filozofické fakultě Ostravské univerzity, kde se zabývá především českou literaturou starších epoch. Společně s lingvistou Pavlem Koskem vydal několik edic literárních děl období baroka.

20.30 · 8.30 PM

Alberto Manzano (ESP)
Teď už nebudou moci oddělit Boha od hořícího keře…
Básník, ale i známý překladatel díla Leonarda Cohena do španělštiny a sám autor řady písňových i překladových textů, které zhudebnili přední zpěváci, jakými jsou Enrique Morente, Yasmin Levy, Toti Soler, nebo velikáni flamenca jako Argentina, Rocío Segura a další. Moderuje a tlumočí překladatel Jiří Měsíc.

Now they will no longer be able to separate God from the burning bush…
The poet, but also a well-known translator of Leonard Cohen’s work into Spanish and the author of a number of song lyrics and translations set to music by leading singers such as Enrique Morente, Yasmin Levy, Toti Soler, or flamenco greats such as Argentina, Rocío Segura and others. Presented and interpreted by translator Jiří Měsíc.


Live stream


Alberto Manzano (1955)

Básník a známý překladatel díla Leonarda Cohena do španělštiny, autor četných monografií o jeho životě a díle. Publikoval také řadu knih o tvorbě Boba Dylana, Lou Reeda, Neila Younga, Jacksona Browna, Suzanne Vega a dalších. Spolupracoval s několika španělskými periodiky (El País, ABC, La Vanguardia, El Europeo…) a řídil hudební sekci v několika vydavatelstvích (Litoral, Hyperion…). Za více než čtyřicet let soustavné práce přeložil do španělštiny přes 100 svazků hudebních textů, stejně tak díla Džaláleddína Rúmího, Arthura Rimbauda, Walta Whitmana, Charlese Bukowského, D. H. Lawrence, Konstantina Kavafise, antologii básníků dynastie Abbásovců a kolekce haiku Matsua Basha, Issiho Kobajašiho a Šikiho Masaoky. Překlady jeho písňových textů zhudebnili přední zpěváci, jakými jsou Enrique Morente na památném albu Omega nebo Duquende, Toti Soler, Christina Rosenvinge, Yasmin Levy, Luis Eduardo Aute, Javier Colis a další. Jeho autorské texty nazpívali velikáni flamenca: Argentina, Rocío Segura a písničkáři: Jabier Muguruza a Salvador Cardenal. Albertovým posledním hudebním počinem je projekt Flamencohen, který představuje písně Leonarda Cohena ve flamencovém podání za doprovodu některých muzikantů, kteří vystupovali společně s Cohenem při jeho posledním turné. Samy Manzanovy sbírky jsou velmi ceněné odbornou kritikou. Poslední kolekce Reino de la pobreza (Království chudoby) vyšla v roce 2016 a potvrdila, že Alberto je silným hlasem na současné španělské literární scéně.


Jiří Měsíc (1985)

Doktorát z Anglické a americké
literatury získal na Univerzitě
Palackého v Olomouci, předtím
studoval anglistiku a
amerikanistiku na Filozofické
fakultě Ostravské univerzity. Jeho
hlavním zájmem jsou mystické
směry abrahámovských
náboženství (křesťanská mystika,
kabala, súfismus) a jejich projevy
v literatuře a populární písni.
Svůj výzkum prezentoval na
několika evropských univerzitách,
konkrétně ve Finsku, Francii,
Španělsku, Portugalsku, České
republice a Anglii. Své teze dále
rozvinul při výzkumu ve Francii a
ve Španělsku, kde žije od roku
2016. Mezi jeho poslední práce
patří monografie Leonard Cohen,
the Modern Troubadour
vydaná
Univerzitou Palackého v prosinci
2020, výbor Větrná zvonkohra
(Protimluv, 2020) kanadského
básníka Johna Passe a edice
vybraných děl Gertrudy Steinové,
Mluvit a naslouchat (Éditions Fra,
2019), jakož i několik kapitol
v odborných knihách a vědeckých
časopisech zabývajících se
náboženskými zdroji v populární
hudbě. V současnosti se zaměřuje
na zneužívání populární hudby
pro komerční účely, politický
marketing a také na přítomnost
náboženské symboliky
v reklamních spotech. Od roku
2018 vyučuje antropologii,
křesťanské sociální myšlení,
kritické myšlení a etiku na ESIC
University v Madridu.

· Fri · 22 · 10

Divadlo „12“ (Čs. legií 1236/12)

17.00 · 5 PM

Ondřej Cikán (A) a Anatol Vitouch (A)
Vídeňský expresní vlak poezie. Setkání s členy literární skupiny „Die Gruppe“, ale i autory Manifestu Múzismu, kteří založili v roce 2018 nakladatelství Kétos, zaměřené na poetické překlady z češtiny do němčiny. Moderuje Martin Jiroušek. Z němčiny do češtiny tlumočí Ondřej Cikán.

Vienna Express Poetry Train. Meeting with members of the literary group „Die Gruppe“, as well as the authors of the Manifesto of Musism, who founded the Kétos publishing house in 2018, focusing on poetic translations from Czech into German. Presented by Martin Jiroušek, interpreted by Ondřej Cikán.


Live stream


Ondřej Cikán (1985)

Narodil se v Praze, ale žije od roku 1991 ve Vídni, kde vystudoval starořečtinu a latinu. Pracuje jako převážně německy, ale i česky píšící autor, překladatel a nakladatel. Kromě básně „Máj“ Karla Hynka Máchy přeložil do němčiny i díla Vítězslava Nezvala, Josefa Váchala, Otokara Březiny, Karla Hlaváčka ad. Podle jeho prvního románu Menandros & Thaïs (Labor, Vídeň 2011) byl natočen stejnojmenný celovečerní film (CZ/AT, r.: Antonín Šilar, O. Cikán). Spolu s Anatolem Vitouchem založil nakladatelství Kétos a vydal Manifest Múzismu. V češtině vydal také básnickou sbírku Nejsladší potrava – pořádné básně (Kétos, Vídeň a Praha 2020).


Anatol Vitouch (1984)

Narodil se ve Vídni a vystudoval scénáristiku na tamní filmové akademii. Vystupuje také pod druhým jménem Avedis Tarsis. Vydal sbírku próz Einstein in Zürich (Einstein v Curychu, Labor, Vídeň 2015) a sbírku básní Gefährliche Arrhythmie (Nebezpečná arytmie, Kétos, Vídeň/Praha 2021). Spolu s česko-rakouským básníkem a překladatelem Ondřejem Cikánem založil v roce 2002 literární skupinu Die Gruppe, z které vzniklo v roce 2018 nakladatelství Kétos, zaměřené na poetické překlady z češtiny do němčiny. Tarsis/Vitouch a Cikán vydali spolu Manifest Múzismu (Kétos, Vídeň/Praha 2021).


Martin Jiroušek (1972)

Absolvoval obor Teorie a dějiny dramatických umění na UP v Olomouci.
Studium uzavřel prací Nekonvenční horor a jeho základní rysy.
Spolupracoval s různými filmovými festivaly i kulturními instituty.
Přednášel na univerzitách v Brně, Olomouci, Opavě a Ostravě. V
současnosti působí na volné noze, píše články pro MF DNES, provozuje
antikvariát a přednáší o vztahu filmu a literatury. Pod hlavičkou
Protimluvu vydal publikaci o hororu v českých zemích s názvem Černý bod (2015), inicioval jako editor antologii Fialoví ďábli (2020) a je
autorem konceptu knihy německých strašidelných pověstí z 19. století s názvem Fantasmagoriana (2021).

18.30 · 6.30 PM

Ivan40 (CZ)
Pobývat osaměle na českém (malo)městě. O próze Nivelační bod, kde se hlavní postava nebojí pojmenovat svou samotu, již velmi svérázně odmítá podlehnout. Moderuje a knihu za anonymního autora představí Vojtěch Němec, redaktor časopisu Tvar. Ukázky čte herec Robert Finta.

Staying alone in a Czech (small) town. About the prose The leveling point, where the main character is not afraid to name his loneliness, which he refuses to succumb in a very unique way. The book will be presented by the editor of the Tvar magazine Vojtěch Němec, as the author remains anonymous. Extracts will be read by actor Robert Finta.


Live stream


Ivan40 (197?)

Anonym. Narozen po roce 1970. Dosud publikoval jen časopisecky (Pandora, Tvar). Na své prvotině pracoval dva roky. Má rád českou literaturu a sám sebe řadí do míst, kde hodně fouká a prší, ale pokud se někdo obleče a vzdálí od svého jistého, může s ním strávit pár milých deštivých chvil.


Vojtěch Němec (1983)

Prozaik, esejista, recenzent a publicista, redaktor časopisecký a knižní. Od 2016 je redaktorem literárního obtýdeníku Tvar, v téže době začíná působit i v obnovené Pandoře, kde v současné době coby redigující editor pečuje o její přílohu, Kritickou literární revue. Autor sbírky povídek Mozkobouře (Pro Libris, 2005), novely Uroboros (vl. nákladem, 2008), románu Opus pictum (dybbuk, 2016) a „kybernetického romanetta“ Neocortext (dybbuk, 2018). Do konce roku 2021 vydává román, eschatologickou hříčku Nekropotence (dybbuk). Žije v Praze.


Robert Finta (1992)

Zájem o herectví ho dovedl na nynější Janáčkovu konzervatoř v Ostravě a po jejím absolutoriu v roce 2013 se stal členem činohry Národního divadla moravskoslezského v Ostravě. Hrál v rolích autistického chlapce Christophera v Podivném případu se psem nebo roztěkaného a excentrického Mefistofela v Doktoru Faustusovi. Je držitelem dvou významných nominací. V roce 2015 byl nominován na Cenu divadelní kritiky v kategorii talent roku a v roce 2018 na Cenu Thálie za herecký výkon v roli Joeyho Sturdyho v inscenaci Teď mě zabij.

19.30 · 7.30 PM

Radek Fridrich (CZ) a Jan Sojka (CZ)
Krajina vnitřní i vnější, Sudety, mýty i ohledávání noci… Silné a svrchované básnické hlasy ze severu i západu Čech. Moderuje Jiří Macháček, šéfredaktor revue Protimluv.

Inner and outer landscape, Sudetenland, myths and the exploration of the night… Strong and sovereign poetic voices from the north and west of Bohemia. Moderated by Jiří Macháček, editor-in-chief of the Protimluv magazine.


Live stream


Radek Fridrich (1968)

Debutoval v roce 1996 sbírkou PRA, poté publikoval řadu básnických knih v nakladatelství Host: V zahradě Bredovských, Molchloch, Žibřid a Krooa krooa, za kterou získal v roce 2012 cenu Magnesia Litera. Vydal také česko-německé sbírky Nebožky/Selige a Linie S1. K dalším titulům patří soubor fónických básní Ptačí řečí, a bibliofilské tisky Lektvary či Krevker. V roce 2019 byl spolueditorem ročenky Nejlepší české básně. Jeho básně vyšly v překladech do němčiny, angličtiny, francouzštiny, polštiny ad. V roce 2020 byl finalistou Drážďanské ceny lyriky.


Jan Sojka (1973)

Vystudoval obor bohemistika – historie a věnuje se próze i poezii. Vydal např. povídkový soubor Rodina a jiné regály (Host, 2020) zachycující „svoji generaci“ v pasti karantény, která mnohé donutila přestat si lhát o vlastním životě. S téměř dvacetiletou kantorskou praxí se vyrovnává v románu Učitel je ve třídě sám (Artes Liberales, 2018). Je autorem čtyř básnických sbírek, z nichž ta poslední Sesuv noci (Weles, 2019) vyšla v překladu Eriky Abrams v Paříži – Éboulis de nuit (Revue K, 2019). Rovněž je zastoupen ve sborníku věnovaném Ludvíku Kunderovi Bezpodmínečné horizonty (Weles, 2010) či v antologii Krátká báseň (Protimluv, 2020).


Jiří Macháček (1970)

Básník, hudebník a nakladatel. Po studiích na Filozofické fakultě Ostravské univerzity a Filozofické fakultě Univerzity Karlovy působil jako novinář, v roce 2001-2002 byl redaktor volné rozhlasové tvorby Českeho rozhlasu Ostrava. Od roku 2002 až dosud je šéfredaktor revue Protimluv, jako nakladatel připravil k vydání víc než 100 knižních titulů stejnojmenného vydavatelství; od počátku je rovněž dramaturg festivalu ProtimluvFest a řady dalších literárních večerů nejen v Ostravě, ale i v Praze, Olomouci nebo Brně. Básně publikoval v Protimluvu, Souvislostech, Textech a Tvaru.

21.00 · 9 PM

Mátyás Sirokai (HU), Jaromír Typlt (CZ) a Lukáš Karásek (CZ)
Prostřednictvím pohybu, slova i zvuku vidět do společenství těl.
Beseda, čtení a společná performance maďarského básníka a perkusisty, českého básníka známého svými zvukovými experimenty s hláskami i slabikami slov a představitele netradičního tance, spolupracovníka proslulých souborů jako Teatr Novogo Fronta či Dam de Pic. Z maďarštiny tlumočí a slovem provází Robert Svoboda

Through movement, word and sound to see into the community of bodies
Discussion, reading and joint performance of a Hungarian poet and percussionist, a Czech poet known for his experiments with sounds and syllables of words, and a representative of non-traditional dance, a collaborator of famous ensembles such as Teatr Novogo Fronta or Dam de Pic. Interpreted and presented by Robert Svoboda.


Live stream


Mátyás Sirokai (1982)

Básník, hráč na perkuse (vystudoval Hudební akademii Ference Liszta v Budapešti, obor bicí nástroje). Vystupoval mimo jiné i s mezinárodně proslulým souborem Amadinda Ütőegyüttes (Amadinda Percussion Group), spolu s tímto souborem se představil např. v Praze v rámci festivalu Pražské jaro 2011. Spolupracoval rovněž s festivalem Ostravské dny, na kterém provedl nejen díla rezidentních skladatelů festivalu, ale řady děl klasiků současné artificiální hudby. Jako básník publikuje od roku 2004 v různých maďarských časopisech. Od roku 2008 mu vyšly čtyři básnické sbírky: Pohárutca (Sklenicová ulice), 2008; A beat tanúinak könyve (Kniha svědků beatových), 2013; A káprázatbeliekhez (Těm, co v přeludu), 2015. Zatím poslední Sirokaiho knížka vyšla pod názvem Lomboldal (Listráň) na jaře 2020.


Jaromír Typlt (1973)

Esejista, básník, performer, výtvarný kurátor a editor se po studiích české filologie a filozofie na UK na čas věnoval kurátorství malých galerií v Liberci. Jako básník debutoval na počátku devadesátých let, za soubor poezie Ztracené peklo (Český spisovatel 1994) získal Cenu Jiřího Ortena. Zároveň psal kratší prózy (Pohyblivé prahy chrámů, Mladá fronta, 1991, Opakem o překot, Host 1996). Další období bylo završeno knihou Stisk (Torst, 2007), která tvoří jakýsi souhrn všech dosavadních básníkových textů, jež autor během let proměňoval v různých výtvarných, jevištních, zvukových či filmových zpracováních. Od roku 2009 se toto směřování dále rozvinulo ve společných hudebně-literárních improvizacích s Michalem Ratajem Škrábanice, které dvakrát zazněly i v Ostravě a vyšly také na CD (2014). Naopak zatím poslední Typltova kniha Za dlouho (Argo, 2016) se téměř překvapivě omezuje výhradně na básně. S Mátyásem Sirokaiem autor vystoupil v České republice poprvé v roce 2019 v Praze.


Lukáš Karásek (1998)

Byl posluchačem Pierra Nadaud v ateliéru Klaunské, scénické a filmové tvorby na JAMU v Brně, maturitu složil na Waldorfském lyceu v Ostravě. Během studií zakusil tvorbu s Alešem Janákem a Irinou Andrejevou z Teatr Novogo Fronta či Karin Ponties z Dam de Pic. Zúčastnil se také stáže Commedia dell’arte s Giovannim Fusetti ve Florencii. O tématu herectví v komedii a herectví s maskou napsal bakalářskou práci. Absolvoval (2013) inscenací Tešlon a Frkl, kterou vytvořil společně s Florentem Golfierem. Po studiích společně s Florentem Golfierem založil uskupení tYhle, kterému se věnují společně s Marii Gourdain a Zuzanou Režnou. Spolupracoval s režiséry a choreografy Karine Ponties, Dominique Boivin, Katharina Schmitt či Roberto Magro. Mimo tYhle vedl dílny masek v ateliéru, který vystudoval, dále dramatické lekce na školách, účinkuje v anglickém vzdělávacím divadle a dva roky tesařil.


Robert Svoboda (1956)

Překladatel, tlumočník, redaktor, publicista. Na Filozofické fakultě UK v Praze a na budapešťské univerzitě ELTE vystudoval obor maďarský jazyk a literatura. Po ukončení studií v roce 1980 se usadil v Maďarsku a pracoval jako novinář v psaném tisku a více než deset let v zahraničním vysílání Maďarského rozhlasu. Paralelně s tím však působil i jako překladatel a tlumočník. Od počátku devadesátých let je na volné noze. Za českou verzi románu Harmonia caelestis od Pétera Esterházyho získal v roce 2014 ocenění v soutěži Magnesia Litera a Cenu Josefa Jungmanna za nejlepší literární překlad.

Off program:

So · Sat · 23 · 10

Galerie Věž ve Frýdku-Místku

18.00 · 6 PM

Mátyás Sirokai (HU) a Jaromír Typlt (CZ): Prostřednictvím pohybu, slova i zvuku vidět do společenství těl

Chybí aj překladChybí aj překladChybí aj překladChybí aj překladvChybí aj překladvvvvvvChybí aj překladChybí aj překladChybí aj překladChybí aj překladChybí aj překladChybí aj překladChybí aj překladChybí aj překlad

Hlavní partneři:






Partneři:


6-Logo-polsky-institut


Spolupracujeme:

12-Logo-filosoficka-fakulta

narodni mor mensi (1)

Na projektu spolupracujeme s těmito organizacemi z Polska, Maďarska a Slovenska:


14-Logo-drevo-a-srd


15-instytut-mikolowski


16-Logo-jelenkor