Hallady jsou ostravské balady často psané či vnímané z vrchů místních nejvyšších kopců – hald – a jejich autor se v nich představuje jako halladář. Jazyk, kterým je text psán, jeho úhel pohledu tomu jednoznačně odpovídá. Jako kdybyste ve sbírce Hallada o Olejovém Městě četli jakási dávná sdělení o fantastickém bájném místě, jehož podobnost s Ostravou, kde se autor narodil
a žije, je nemalá. Pražákova sbírka ovšem není jen ironizujícím obrazem úpadku, viz píseň-hallada Herna a Sekáč, v níž
v Olejovém Městě vyhráli pouze šéfové heren, jen ti „dovedou bojovat“. V prvé řadě to jsou písně, v nichž se halladář zcela ztiší
a začne se modlit za záchranu Olejového Města. Na vrchu haldy halladuje, k tomu má pouze své tělo a hlas a jako halladář provádí rituály, nejen ty jazykové…

Marek Pražák (*1964, Ostrava) je mnohostranným umělcem, věnuje se soše, malbě, performanci, hudbě a literatuře. Sám sebe také charakterizuje jako „univerzalistu“, tedy jako tvůrce, který těží z pohybu mezi žánry i médii. Spolu s dalšími členy vokálně-instrumentální skupiny Norská trojka zhudebňoval básnické texty Vladimíra Holana, Petra Hrušky, eskymáckou poezii, ale také vlastní autorskou tvorbu. V roce 2002 vydal sbírku Relace rádia hitů, kterou doprovodil rovněž svými kresbami. Jeho texty byly publikovány v domácích (Host, Protimluv, Tvar, Obrácená strana měsíce aj.) i zahraničních periodikách (Pobocza) a byly přeloženy do angličtiny, němčiny, polštiny, chorvatštiny aj. Autorská čtení často doplňuje vlastním hudebním doprovodem, přičemž jeho vystoupení se stávají performancí sui generis. Text Hallada o Olejovém Městě napsal v roce 2010 po návratu
z peruánské džungle.

Ohlasy a recenze na knihu:

Tadeáš Dohňanský: Gejzír oleje a běsnícího pění, iLiteratura.cz, zde odkaz

Rekomando Romana Polácha: Marek Pražák: Hallada o Olejovém městě, revueprostor.cz, zde odkaz