Křehce lyrické verše ze sbírky Věci, co by mohly vzplát Simony Rackové jsou zároveň i sytými a houževnatými svědectvími o každodenním soukromém autorčině životě. Na jedné straně zde uhadujeme běžné každodenní okamžiky a činnosti, které však na straně druhé vždy nějak odhalí svou skrytou poetickou hloubku a váhu. Jízda autem, úklid, loučení, tanec… Tvary reality jen uhadujeme, básnířka nám je odkrývá svým osobitě vypracovaným způsobem, sekvencemi obrazných lyrických náznaků, faset, záznějů. Skutečnost zde má zastřenou, avšak naléhavou podobu. Jde o poezii vyzrálé autorky, pro niž je podstatná metafora ohně jako obrazu skrývajícího v sobě ustavičnou přeměnu či nestálost věcí, událostí, světa i náš mizející charakter pobývání. Svět, přírodní vjemy, vlastní tělesnost, lidské vztahy, další vrstvy skutečnosti a její ustavičně se nabízející tajemství sálají a vyvěrají na povrch jako láva. Sálavou lávou či hřejivým ohněm pak probleskují záchvěvy životních jistot, ale i letmé předzvěsti toho neznámého, co čas dříve či později přinese.

Simona Racková (*1976) je básnířka, redaktorka, editorka, publicistiku píše pod svým celým jménem Simona Martínková Racková. Vystudovala český jazyk a literaturu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Od roku 2013 vede recenzní rubriku literárního časopisu Tvar. Byla editorkou ročenky Sto nejlepších českých básní 2012 (Host, 2012) a dvoudílné Antologie české poezie (dybbuk, 2007 a 2009). Sestavila první antologii současné české poezie přeložené do portugalštiny, první díl s názvem Tremor in memoría (Chvění v paměti) vyšel v roce 2022. V roce 2007 debutovala sbírkou Přítelkyně, roku 2009 jí vyšel soubor dvanácti básní o Benátkách Město, které není, bibliofilie s linoryty Pavla Piekara. V roce 2015 následovala sbírka Tance, v roce 2017 sbírka Zatímco hlídací psi spí, v roce 2021 pak sbírka Noční převádění mláďat. V roce 2022 vydala svou první knihu pro děti Papírová kočka. Básně publikovala v řadě časopisů (Host, Tvar, Protimluv, Respekt…) a v ročenkách Nejlepší české básně 2016, 2017 a 2019. Je vítězkou Drážďanské ceny lyriky 2016 a soutěže Básně CZ/SK 2017. Její poezie byla přeložena do jedenácti jazyků a také zhudebněna (skupina Hm…, Marie Sommerová, Divadlo Agadir v roce 2020 vydalo CD s názvem Přítelkyně). Žije v Praze.