Milí přátelé,
jistě hledáte prostor, kam přichází ticho, tak důležité pro vnímání toho druhého, jeho slova, jeho těla, jeho dočasnosti, věcí, které jsou zároveň věčné a zároveň tak unikavé. Nevím, jestli Vám čtení nového vydání Protimluvu napomůže ke ztišení, k obrácení do sebe sama, k pokoře tak důležité zrovna v období kolem Vánoc, ale nahlédnete-li do obrazů Anežky a Miroslava Kovalových, můžete se nechat prostoupit uměleckým vhledem, v němž vstupujeme do jiného plynutí času, ve kterém se doslova dotýkáme podstatných a přitom nenápadných věcí, jako je třeba zahrada, půda, dům, v němž žijeme, zelenina, kterou pěstujeme a jíme. V dílech obou výtvarníků, jejichž reprodukce spolu s textem o jejich tvorbě přinášíme v tomto čísle, nenajdete halasnost a ukřičenost dnešní doby, najdete tam právě ztišení, skromnost a pokoru, které zrovna v dobách adventu jsou tak zásadní, i když někdy se zdá, že jsou doslova urputně odsouvány pouťovými atrakcemi na kdejakém náměstí či ulici do zapomnění.
Ale nešť, pojďme dále, protože ke ztišení určitě patří sochy Otto Gutfreunda, v nichž se člověk může ponořit do uměleckého nazírání zásadního českého tvůrce první poloviny 20. století. V ostravském Domě umění podtrhuje jeho kvality výjimečná instalace expozice. A pak jsou tu obrazy Dominique Chapuis, bílá na bílé, prostor bílé plný tvarů a zároveň radikální abstrakce. Abychom mohli vnímat takové obrazy, kromě ztišení musíme vstoupit do oblasti výsostné koncentrace, řekněme že rovnou meditace. Ale ticho patří také četbě, jak číst verše tak drásavé, bytostné a týkající se smrti člověka od básnířky Lenky Kuhar Daňhelové? Jak nahlížet na povídku Zvíře v poli Miroslava Pecha, v níž starý muž nasedne na neznámé veliké zvíře a odjíždí na jeho hřbetu neznámo kam, aby opustil vše, v čem doposud žil? Domnívám se, že potřebujeme soustředění, usebrání, klid, abychom dokázali ocenit i takové nepodstatnosti jako starou stoletou dlažbu, po níž zrovna jdeme, její paměť, tak jak si toho všímá ve svém textu Osudy nenápadných souputníků Peter Kurowski. I k takovému zastavení, individuální pouti po svém okolí, kde žijete, vybízejí svátky, a takové svátky Vám za redakci Protimluvu přeje, stejně tak klidný a ztišený příští rok
Jiří Macháček, šéfredaktor
