Jeden bílý den je soubor kratších textů převážně z Bosny
a Hercegoviny i jiných míst bývalé Jugoslávie, jejichž děj se odehrává hlavně v devadesátých letech minulého století. Vedle toho se však ocitáme blíž k současnosti v Čechách, třeba v Praze, kde autor dlouhodobě žije. Úhelným kamenem vyprávění se stává balkánská válečná zkušenost, která změnila osudy všem postavám, s nimiž se potkáváme v knize. Ale najdeme tu třeba i idylickou vzpomínku na dobu, kdy bosenští pošťáci roznášeli c.k. rakouskou poštu a lidé si důvěřovali natolik, že nezamykali po odchodu ze svého domu dveře. Přemýšlivé, úsečné příběhy sahající hluboko do bosenské historie, vyprávěné v poklidném tempu, skládají
z jednotlivých mikropovídek dohromady celistvý obraz – román,
v němž, vedle hrůz války nahlížených vždy „ze zdola“ a stavějících se proti jakékoli ideologii, nechybí osvobozující humor či groteska.

ADIN LJUCA se narodil roku 1966 v Zenici (Bosna a Hercegovina)
v tehdejší Jugoslávii. Vyrůstal v městečku Maglaj ve střední Bosně. Na sarajevské univerzitě studoval literární komparatistiku
a knihovnictví, působil jako redaktor literárního časopisu Književna revija. Od konce roku 1992 žije v Praze. Na Filozofické fakultě Karlovy univerzity vystudoval v 90. letech literární komparatistiku. Řadu let působil jako knihovník ve Slovanské knihovně a vedoucí historického fondu v Národní technické knihovně. Zimy tráví na pražském Žižkově, od jara do podzimu žije a pracuje
v zahrádkářské kolonii Na Balkáně. Publikoval básnické sbírky Hidžra (bosensky 1996 a 1998; česky v překladu Dušana Karpatského 2000 a 2004) a Stalaktit (bosensky 2015), sbírku povídek Vytetované obrazy (česky 2005, překlad Filip Tesař; bosensky jako Istetovirane slike, 2009) a kulturně-historickou monografii Maglaj: na tragovima prošlosti (1999). Do rodného jazyka přeložil mj. vlastní výběr z celoživotní tvorby básníka Ivana Wernische (Muha u jutarnjem pivu, 2012), sbírku povídek Jaromíra Štětiny Století zázraků (Stoljeće čuda, 2003) nebo rozsáhlý výbor z básnického díla Petra Hrušky. Vedle vlastní literární tvorby a překladů napsal i přeložil také několik desítek odborných prací z kulturních dějin česko-jihoslovanských vztahů.

Ohlasy a recenze na knihu:

Recenzi na knihu Adina Ljuci v Mladé frontě DNES od Radima Kopáče ze dne 12. prosince 2017 nazvanou Z války by se chtěl vypsat, jenže ji má hluboko v sobě, najdete zde

Ivana Srbková: Nevyčerpatelná studnice Adina Ljucy, iLiteratura.cz, odkaz zde