Čtenářský náčrtník Petra Čermáčka (11)

Během první poloviny letošního roku vyšly nové sbírky tří básníků, na jejichž knížky se vždy těším – přesto (i právě proto), že leckteré z textů znám už před knižním vydáním. Většinou se zdráhám o jejich poezii psát. Jako by míra blízkosti byla příliš velká, bránila přesnosti… Tentokrát se osmělím, protože mne při čtení přepadal údiv, jak mnohotvaré […]

Čtenářský náčrtník Petra Čermáčka (10)

„Komu nejčastěji kradeš slova? Kvůli komu máš v noci stále rozsvíceno?“ Básně Zofie Bałdygy ve sbírce Poslední cestopisy (Fra, 2023) nešetří nikoho – čtenář, lyrický subjekt, svět, v kterém žijeme, všichni jsou vystaveni neúprosným definicím, otázkám, souvztažnostem. Vymezit se, rozpoznat se. Změnou měřítka, změnou náhledu, konfliktem mezi nimi. Neobvyklými metaforami. Relativizacemi. Bałdyga hledá limitující podmínky – limitující […]

Čtenářský náčrtník Petra Čermáčka (9)

Chtě nechtě se mi občas stane, že se k některé z vydaných básnických sbírek dostanu až s notným časovým odstupem. Mea culpa. Ačkoliv Daniel Soukup četl báseň ze sbírky Vnitřní Mongolsko (Odeon, 2020) v rámci cyklu České televize Jedna báseň, k tomu, abych si sbírku přečetl, jsem se dostal až nyní. „Zóna asfaltu a zóna trávy / protnou se […]

Čtenářský náčrtník Petra Čermáčka (8)

Velké zorné pole, neostrý mozaikovitý obraz, jiné vnímání pohybu a barev, jiné vyhodnocování vjemů – to vše jsou vlastnosti vidění složenýma očima. Připomněly se mi hned, jak jsem vzal sbírku Složenýma očima (Odeon, 2023) Ladislava Zedníka prvně do ruky. Je to trefný atribut. Sbírka přináší členité struktury textu, znělost, obraznost vytvářející napětí, nečekané řetězce metafor […]

Čtenářský náčrtník Petra Čermáčka (7)

„Nikdo si nevšimne, že hezké počasí / znamená už něco úplně jiného.“ Všímavost je jedním z atributů setrvale doprovázejících poezii Radka Štěpánka. Ve sbírce Hezké počasí (Host 2023) je dychtivé, poučené, zniterněné pozorovatelství výchozím bodem, z kterého texty prorůstají různými směry, někdy k ironii či povzdechu, jindy častěji k úlevě, útěše – partnerské, rodičovské či znovu pozorovatelské, k malé radosti […]

Čtenářský náčrtník Petra Čermáčka (6)

Texty pohybující se na hranici prózy a poezie konvenují mému čtenářskému vkusu. Prvotina Winfrieda Georga Sebalda Podle přírody (česky Opus 2022, v překladu Radovana Charváta) s podtitulem elementární báseň zahrnuje tři obrazivé rytmické texty, v nichž se faktografie organicky mísí s fikcí. První z nich je věnován renesančnímu malíři Matthiasi Grünewaldovi, druhý nezdolnému přírodovědci Georgu Wilhelmovi Stellerovi, účastníku Beringovy expedice […]

Čtenářský náčrtník Petra Čermáčka (5)

Jako zapálený zábranovec sáhl jsem po svazku Jan Zábrana: Havran – básně z let 1954–1984 (Torst 2022) hned, jak se objevil. Od té doby čtu, vracím se, odkládám a zase beru zpět. Nadšen i unaven. Editor Jan Šulc podrobně vysvětluje v rozsáhlé ediční poznámce genezi tohoto i předchozích šesti svazků Zábranova díla vydávaných v Torstu od roku 1992. […]

Čtenářský náčrtník Petra Čermáčka (4)

O šestiprstých bytostech se píšou legendy, mýty, náboženské texty. Šestý prst lze chápat jako genetickou anomálii, podivnou nadbytečnost, ale také jako šestý smysl, kterým lze nahmátnout nenápadné nebo skryté skutečnosti a souvislosti. Oba tyto výklady souzní s poetikou nové sbírky Milana Děžinského Šestý prst (Host, 2022). Mimosmyslové či nadsmyslové vnímání, imaginace pozměňující vnímání, intuitivní snaha uspořádat […]

Čtenářský náčrtník Petra Čermáčka (3)

Genciánku znám důvěrně od dětství, neboť afty a jiné podobné neduhy mne trápily opakovaně. Barvila jak čert, štípala, ale přinášela úlevu, zabraňovala infekci nebo jí zbavovala. Mohu se jen domýšlet, proč Matěj Lipavský zvolil pro svou druhou sbírku název Genciána (Host, 2021), nicméně katarzní úleva je přítomna v řadě básní ve sbírce zařazených. Lipavskému se v Genciáně […]

Čtenářský náčrtník Petra Čermáčka (2)

Periferie, opouštěný, opuštěný svět, který může evokovat na jedné straně až lhotákovskou idylu, na straně druhé ponurou atmosféru kyberpunkových dystopií, je prostorem, ke kterému se Vít Janota opakovaně vrací – introvertně, sugestivně, evokačně. V Poslední zprávě z obleženého města (Dauphin 2021) „palčivá důvěrnost rozpraskaného asfaltu chodníků“ a „číhavá ostražitost betonových opršelých prolézaček“ přináší nejen očekávaný melancholický pocit […]